Inspirováno případem dvojnásobné vraždy. Pachatelé byli odsouzení na 25 a 15 let. K půlročnímu nepodmíněnému trestu za neoznámení trestného činu a podílnictví byla odsouzena i jejich kamarádka.
V zahradě rodinného domu v pražských Strašnicích jsou nalezeny kosterní ostatky dvou mužů. Soudní lékař tvrdí, že těla zde byla pohřbena různě dlouho. Může jít o oběti sériového vraha? Vyšetřovacích verzí je několik, ale žádná z nich neladí s odborným lékařským posudkem.
(Při rekonstrukci případu hledá obviněný pilku, kterou rozřezal své oběti. V kůlně ji ale nenachází. Poté si všimne dělníka, jak si stejnou pilkou krájí chléb. Řekne tuto informaci Petrovi.) Anděl: Jsi si jistej? (vezme pilku a podívá se na dělníka) To je vaše? Dělník: Ne, to bylo vevnitř, když jsme to tu vyklízeli. Anděl: A na co to používáte? Dělník: Normálně, krájíme tím chleba. Anděl: Vy teda musíte mít žaludek.
(Kozák si ověří nejasnost v případu a jde s tím za Petrem.) Kozák: Udělal jsem si prověrku toho spisu u Strašnic. Ta výpověď tý starý sousedky, jak bydlí naproti, ta je psaná autenticky? Anděl: Jo. Kozák: Takže při stěhování piana, Čočka, eventuálně s Vajkrtem, sprostě nadávali Blažkovi do buzerantů. Anděl: Hele, to už s tou korektností přeháníme, ne? Přece, když to ta svědkyně takhle řekne, tak to musím zapsat do spisu. Kozák: Ne, ty mi nerozumíš, já seru na korektnost.
(Kozák se v hospodě baví s Vojířem o případu.) Vojíř: Před třemi měsíci s nimi mluvila naposledy ta majitelka toho baráku. Ale dva týdny na to s nimi mluvil ještě ten instalatér. Kozák: Jakej instalatér? Vojíř: No říkal mi to Netík. (Kozák se zarazí.) Vojíř: Nebyls na místě, nebyls na pitvě, neznáš spis a děláš chytrýho? Bacha, bacha, začínáš Korejsovatět.
(Martin jede hledat Alexe do Buštěhradu.) Netík: Ten Alex se zná s Čočkou z mládí, takže bych začal asi ... Pražák: Hele, to je operativní práce. Do tý mi nemluv. (Martin odejde.) Víťa: Spolupráce mezi vyšetřovatelem a operativcem je základem úspěšného vyřešení každého případu. Netík: Správně. Takže kde jsou ty podklady pro odposlechy, jak jsi mi je tu měl včera nechat?
(V kanceláři se baví o zákazu používání vulgárních slov při vyšetřování.) Kozák: Za slušnou mluvu odpovídá vedoucí, a to jsem já. Tak mě kurva neserte.
Netík: Už na místě jsem si všiml toho atypickýho rozřezání. Tipuju to správně na jednoho pachatele? Vojíř: Tři roky děláš vyšetřovatele na vraždách, a už si hraješ na doktora?
(Vyšetřovatelé a Vojíř zkoumají vykopané ostatky.) Anděl: Je to ženská nebo chlap? Vojíř: Spíš chlap. Ale řekl bych, že máte velkej problém. Tady je třetí holenní kost. Anděl: Počkej. Člověk má ale jen dvě holenní kosti. Vojíř: Říkám, že máte problém.
(Vyšetřovatelé a Vojíř zkoumají vykopané ostatky.) Dělník: To děláte často? Anděl: Co? Dělník: Hrabat se v takovým hnusu. Vojíř: Bacha, ať ti nevystydne lopata. Dělník: Vy máte žaludek.
(Najde se část ostatků zakopaných v zemi.) Anděl: Tejden to tu neleží, ale válečnej nález to taky nebude. To bude čerstvější. Netík: Si nepamatuju, že by nám k něčemu v poslední době chyběla hlava. Anděl: Snad k tý hlavě najdeme nejen tělo, ale i občanku. Ideálně s občankou pachatele.
(Netík přijde do kanceláře ve sportovním běžeckém oblečení.) Pražák: Hmmm, pěkný. Vždycky, když se v květnu v telce dívám na pražskej maraton a vidím všechny ty hrdiny, jak to uběhnou, tak si říkám: Jo, za rok. Za rok se budu dívat zase.