Případy 1. oddělení

Landa: Černoch v SSácké uniformě? No nevim, to je možné asi jenom ve francouzských komediích.

(Pražák s Andělem chtějí mluvit v baru s kolegou Landou a vidí ho koketovat s půvabnou barmankou.)
barmanka: Tak něco vymyslíme.
Pražák: Tak vás máme, pane Landa.
Landa: Ježišmarjá.
Pražák: Platit na děti se vám nechce, ale na kafe a chlast vám zbylo.
Anděl: Policie. Pán je celostátně hledaný. Zanedbání povinné výživy. Svým šesti dětem a jejich maminkách dluží na výživném přes sto padesát tisíc korun.
Pražák: Tak půjdeme.
Landa: Na shledanou.
(Odtáhnou Landu stranou.)
Landa: Tak to se vám povedlo, hovada.
Anděl: Jestli tě miluje, tak si tě vezme i se šesti dětmi.
Landa: Klidně i se sedmi.

Anděl: Jak víš, že byli v hospodě?
Pražák: Ty jsi nikdy nestudoval a nebydlel jsi na koleji?
Anděl: Bydlel, ale já se furt učil.
Pražák: Jasně, ty ses furt učil a pak ses dal k policii... Ne vážně, Vojíř z toho mrtvého cítil alkohol. Já myslím, že to je jasné. Chlapi se prostě někde ožrali a při návratu na kolej se pobili. Dva černí. Ty si tady přece musí někdo pamatovat, ne? Navíc barů a restaurací, které zavírají po půlnoci, tady moc není...
Anděl: Jen jestli byli tam. Já se tedy radši jezdil "učit" do centra.

Plíšek: Když se Súdánec popere s Egypťanem, to by mohlo mít rasistický podtext. Jeden byl tmavší než ten druhý a už to je.
Vrána: Dělal byste si z toho srandu, i kdyby se to týkalo bílých?
Plíšek: Vy jste z nějaké nevládní organizace, nebo co? Mě rasismus nezajímá... My si ty dva černochy budeme muset pořádně proklepnout. Možná zjistíme, že jeden z nich je členem Ku-klux-klanu.

Pražák: Když se perou dva černí, extremista se směje.

Pražák: Obvod bude muset obejít celou kolej. Jo, s vytěžením studentek vám samozřejmě pomůžeme, viď?
Landa: Rádi.
Kavalír: To budete hodní. Dva baráky, každý po pěti patrech, každé patro po třiceti pokojích. I když je víkend, tak doufám, že většina odjela domů. Tak já jdu těžit.
Landa: Jasně. Hodně zdaru... (otočí se k Pražákovi) Počkej, kolik je tam tedy pokojů? Dva baráky...
Pražák: Po pěti patrech...
Landa: Po pěti patrech a na každém patře...
Pražák: Nech to být radši.
Landa: Ty vole, to je pokojů jak mraky.

Pražák: Nazdar.
Landa: Buď zdráv.
Pražák: To mi neřekli, že ten pořezaný byl chuligán.
Landa: Stačí, aby byl černý, a už musím vyjet. Co tady děláš ty, když není mrtvý?
Pražák: Stačí, že mám mít intimní večer s Bárou a taky musím vyjet. Jako kdyby to operační věděl.

Pražák: Máš nějaké vysvětlení, proč se většina zločinu odehraje v pátek nebo v sobotu v noci?
kolega: Zakaž lidem chlastat...

(Pražák s Andělem vyslýchají Žigu a Korejs s Vránou to pozorují.)
Žiga: To je hajzl. Vy nevidíte, že vám lže? Ale já ne, já vám nelžu. Já mluvim pravdu. Ať chcípnu, jestli lžu.
Korejs: To by za ten výslech byl už pěkrát mrtvej.

(Kozák debatuje s obviněným ve vězení.)
Kozák: Nezlobte se, ale já to vůbec nechápu. Pan Žiga na vás při konfrontaci křičel, že jste lhář a hajzl, a vy jste vůbec nic neřekl. Teď jste mi dokonce tvrdil, že jste to vůbec neudělal. Proč jste se nebránil? Proč jste nic neřekl?
obviněný: To je těžký...
Kozák: Co?
obviněný: Když Žiga začal rozhlašovat, že jsem tu starou paní udělal já, tak jsem měl zrovna nějaké problémy.
Kozák: Jaký?
obviněný: Bojím se jednoho člověka, kterému dlužím. Tak jsem si řekl'Dobře, vezmu to El Paso na sebe a schovám se na rok v base.'
Kozák: Jste normální? Za loupežné přepadení s nožem jenom rok? Vy jste se zbláznil.
obviněný: Ale já jsem nevěděl, o co tam přesně šlo, a teď mi zpřísnili sazbu. Hrozí mi osm. To už je moc, chápete?
Kozák: To byste musel dokázat, že jste tu noc byl někde jinde. Můžete?
obviněný: Můžu. Já tu noc... jsem kradl jinde.
Kozák: Může vám to někdo dosvědčit?
obviněný: Nikdo.
Kozák: No tak to je v hajzlu.
obviněný: Počkejte. Ale vím, kde jsem kradl a kde je zboží. Já hlavně u soudu nemůžu dostat jenom podmínku. Já do té basy vážně potřebuju. Pomůžete mi?

Vrána: Mám jinej problém. Víťa Sršeň.
Korejs: Na to se vykašli.
Vrána: Jak může tak slabej kriminalista dělat na Prvním oddělení, kde mají být ti nejlepší?
Korejs: Víťa začínal na místním oddělení. Byl brzda, dělal chyby. A tak aby si udrželi výsledky, k ničemu ho nepouštěli. Začali ho šikanovat. Po čase ho to přestalo bavit, zažádal si o přeložení, ovšem na obvod. Čumíš, že ho tam vzali, co? A víš proč? Poněvadž ten velitel z místního oddělení mu napsal vynikající hodnocení, Obětavý, pracovitý a tak dále. A na obvodě když potom pochopili, co je Víťa zač, ten kolotoč začal znova. Tak se nakonec ocitnul na majetku. Potom na násilí. A nakonec skončil u nás. Já bych mu taky napsal skvělé hodnocení. Jenomže víš, v čem je problém? Že nikam odejít nechce. Ono totiž není kam. Výš už to nejde.

Žiga: Kdybyste chtěli, já vám zjistím, kdo to udělal. Fakt, já policii pomáhám. Opravdu. Za pětikilo.
Anděl: To je škoda, že nevíte něco o tom, jak teď někdo ukradl apoštoly z Orloje na Staromáku. Slyšel jste to, ne?
Žiga: Slyšel. To vám taky můžu zjistit. Úplně v pohodě, fakt.
Pražák: Tak my skočíme vybrat z bankomatu, jo? A vrátíme se. Ať chcípnu, jestli lžu.

(Pražák s Andělem si jdou promluvit s podezřelým Žigou.)
Žiga: Co je?
Anděl: Dobrý den, jsme z oddělení dohledu. Kontrolujeme propuštěné z basy, jestli jim někdo na svobodě neubližuje.
Žiga: To je fajn, že se o nás taky někdo stará, že jo?
Pražák: Za co jste vlastně seděl, pane Žiga?
Žiga: Já měl basu, ale by jsem nevinnej. Fakt. Ať chcípnu, jestli lžu. Já jsem si šel tehdy do trafiky pro tabák a jak jsem tahal drobáky z kapsy, tak mi vypadl nůž na zem.
Pražák: Jo a náhodou byl otevřenej a vy jste ho chtěl té prodavačce ukázat, že se nemusí být, že je tupej, že jo?
Žiga: Přesně tak. Ale ta svině mě nabonzovala hnedka.
Pražák: Jasně, to se recidivistům stává často, že jim z kapsy padají otevřené nože.

(Pražák vyslýchá podezřelého ohledně času stráveného s doktorkou.)
Pražák: Co jste s paní doktorkou dělali?
podezřelý: No, šli jsme si lehnout.
Pražák: Kam?
podezřelý: Jak to myslíte?
Pražák: Ježiši, jste tupej! Ptám se, kde jste u paní doktorky spal? Je to tak složité?
podezřelý: V pokoji.
Pražák: V jakém pokoji? S ní, nebo někde jinde?
podezřelý: No, v ložnici. S ní.
Pražák: Šli jste hned spát, nebo jste ještě něco dělali?
podezřelý: Dělali. Ale to je intimní.

Švihlíková: Dbejte na to, ať jsou vaši lidi pečlivější. Obhájce navrhuje doplnit výslech svědkyně. Zjistit, jestli nenosí brýle. Ale hlavně... (poklepe prstem na protokol)
Korejs: Aha. Chybí podpis o poučení poškozeného. To je vůl... teda Kozák, myslim.

Kozák: (po zatčení vraha) Tak to jsem zvědav, jestli dodrží svůj slib. (Plíšek se na něj nechápavě podívá.) On totiž slíbil, že když zjistí, kdo to udělal, tak ho vlastnoručně sprovodí ze světa.

Kozák: (na pitevně) Já mám pořád problém, jak udělat tu rekonstrukci.
Vojíř: O tom už jsem taky přemýšlel. Ale žádnou hlavu ti nedám! A kolik ti na to Korejs může dát peněz?
Kozák: No zbláznil ses? Ten mi na to nic nedá.
Vojíř: A kolik na to dáš ze svého?
Kozák: Tak já si na to klidně vezmu víceúčelovou půjčku. Ale nerad.

Kozák: Myslíš na to, na co myslím já?
Plíšek: Já myslím na to, že v sobotu a v neděli popeláři na rozdíl od policistů pracují jen výjimečně.
Kozák: Přesně.

Korejs: (Tahá z kapsy telefon, volá Kozák.) No vida, my o hovně a hovno na botě. Zas mi chce vykládat, jak nic nestíhá, páč dělá řidiče někde Plíškovi.

(Kocáb ukazuje Sršňovi spis, který zabírá celou místnost.)
Kocáb: Měli jsme tady už mnohem větší spis. Škoda 500 mega, 12 tisíc poškozených. Dělal jsem na tom přes pět let. A když jsem to dal konečně dohromady, tak to pan prezident amnestoval. Protože jsem se s tím podle něj příliš dlouho sral.

Korejs: Chápeš vůbec, jak já tady riskuju, když se tvářím, že netuším, že jsi už nejméně pět let vůbec na střelbách nebyl?
Plíšek: A viděl jsi Columba střílet?
Korejs: Ty máš argumenty jak dítě.

Korejs: (Čte hlášení o střelbě.) Václave, tomuhle neuvěříš. Tady mně píšou, že ses neúspěšně pokusil o získání zbrojního průkazu. Nejen, že jsi nic netrefil, ale ještě jsi při nabíjení málem zastřelil instruktora.
Plíšek: To je blbost.
Korejs: Jo. Navíc, "když jsem ho upozornil, že požadavkům u zkoušky nevyhověl, rozčiloval se, žádal uznání zkoušky a jako argument dokonce použil" - Seš snad blbej, ne? - "prokazování průkazem policisty České republiky s tím, že je dlouholetým policistou a nikdy problémy se střelbou neměl."

Anděl: (telefonuje) Já vás zabrzdím. Heleďte, Libor Friegl, znám, citlivej kluk. On to nemyslí zle, ale zabili mu holku, tak to prožívá. Jestli nemáte v novinách o čem psát a potřebujete námět na článek, tak co třeba počasí?

Kozák: Pánové, po dnešku se musíme ožrat.

(Na poradě.)
Kozák: Já jsem to dneska vzal za Korejse. Ale kdyby se vám po něm stýskalo, kdybyste chtěli slyšet přece jenom jeho, tak si můžeme pustit tamhle rádio Radiožurnál, kde právě teď - jistě moudře - hovoří. Těžko říct. Zřejmě nová role, možná tiskový mluvčí.