Případy 1. oddělení

Korejs: Salam alejkum.
Anděl: Cože?
Korejs: Salam alejkum. Čumíš, co, jaký jsem lingvista? Kolik ty umíš arabských slovíček? Budeš je potřebovat.
Anděl: Počkej... nekecej, Arab se chytil, jo? A kde?
Korejs: V Londýně. Vyrazil do světa a čapli ho na letišti. Za 14 dní ho tady máš. Tak začni šprtat alespoň základní slovíčka.

Plíšek: Jo, kamaráde, být to dřív, tak měl každý cizinec za zády StBáka a ten věděl o každým jeho kroku.

(Kriminalisté zkoumají iniciály Ch. M. 1985.)
Sršeň: Ch. M. Chrudoš Moudrý, to je ten slavný Přemyslovec, ne? Ovšem to nám zase nesedí to datum narození.

Pražák: To chceš zjišťovat, kdo se ten den na světě narodil a pak to dát podle iniciál prověřovat? Ty vole, to je práce na léta.
(Sršeň vyprskne smíchy.)
Pražák: (k Sršňovi) A pro někoho ještě na dýl.

Anděl: No jo, pánové, tenhle (Fliegel) je moje poslední šance.
Pražák: Toho už jsi přece vyslýchal, ne?
Anděl: Jenže minule jsem se ho ptal na úplně jiné věci. A opakování je přece matka moudrosti, ne? Obzvláště pak v kriminalistice.
Plíšek: To už jsem někde slyšel.

(Anděl neví, co má ohledně nevydaného eurozatykače dělat.)
Anděl: Vašku, co bys dělal na mém místě?
Plíšek: Já bych zrušil všechny ty Shengenské nesmysly. Ostnatý dráty všude jako za nás. A než ten Shengen zruší, zkus to postaru. Obejdi všechny svědky.
Anděl: To už jsem přece udělal.
Plíšek: Opakování je matka moudrosti. Obzvláště v kriminalistice.

(Otec zavražděné si stěžuje na postup policie.)
otec: Vše, co víme, jsme vám už řekli. Na co si platíme policii? Na co máte ten Interpol? To mám jako vyrazit do světa a přivést vám ho sám, ne?
Anděl: Neměli jsme ho poslat za tím soudcem?
Kozák: Myslím, že by koukali oba dva.

Kozák: (starostlivě) Majda mi ještě z Londýna neposlala ani smsku.
Anděl: To víš, velké město, lepší samci.

(Poté, co soudce zamítne vydat eurozatykač.)
Anděl: Nepůjdeme si na něj stěžovat?
Kozák: Na soudce? Zbláznil ses? Není komu.

(Na poradě kriminalisté shrnují všechny poznatky.)
Korejs: Pánové, musím říct, že jste borci. (Sršeň vyprskne smíchy.) Díky. Takže už nám chybí jenom eurozatykač. Má k tomu někdo něco?
Sršeň: No, neznáme jeho totožnost. Ten jeho pas je přece kradený.
Anděl: No a? Víme o něm přece všechno. Od DNA po velikost svetru. Nebo ty snad potřebuješ znát i velikost trenek?

Kozák: Tak jestli jsem měl doteď za favorita Araba, tak tenhle teda taky není marnej. Sice vypadá, že neumí do pěti počítat, ale takoví jsou ve finále nejhorší.

(Pražák a spol. brutálně přitisknou cizince ke zdi. Následně zjistí, že je to omyl.)
cizinec: Fuck, what are you doing, man?
Pražák: Omlouváme se, to je omyl. Sorry.
cizinec: Fuck you, fuck you.
Pražák: Uklidni se. Uklidněte se. Ty vole, ještě bude drzej.

Plíšek: Vražda ze žárlivosti. To by nemuselo zůstat jen u ní.
Anděl: Najdeme mrtvého Fliegela, pachatelem je Honey. Najdeme mrtvého Honeyho, pachatelem je Fliegel.
Pražák: Tak to nebude těžký případ. Stačí jen zjistit, který z nich dvou to přežil. Nepřehlédl jsi v tom hotelu mrtvolu?
Anděl: Ha ha ha. Hrozně vtipný.

(Anděl vyslýchá barmanku a kamarádku zavražděné.)
barmanka: Příjmení fakt nevím. Možná mi ho někdy říkala, ale ty by sis pamatoval Arabské jméno? Ona vždycky říkala, že neměl dlouhý jenom to jméno.

Kozák: Myslíš, že to byl nůž?
Vojíř: Určitě. A žádná rybička.
(Technik najde pod skříní mačetu.)
Kozák: Tak to teda není rybička.

Kozák: A vůbec, kde tam budete bydlet, v tom Londýně?
Majda: Představ si, dělnická ubytovna.
Kozák: Cože?
Majda: Společné záchody, společné pokoje. Všecko.
Kozák: To se zbláznili?
Majda: Nic levnějšího nesehnali.
Kozák: Kdo ví, kdo tam může bejt, to je příšerný.
Majda: To byl fór.
(O pár minutek později.)
Kozák: Nechceš s sebou pár jointů trávy?
Majda: Trávy?
Kozák: No jasně. Včera jí protidrogovka zadržela mraky. A jen tak ze srandy dali mně a Plíškovi pět kousků. My vůbec nevíme, co s tím. Chceš teda? Všech pět?
Majda: (váhavě) Nevím.
Kozák: Chceš, viď? Všech pět. Nebo víc, co? Ale to byl fór, holčičko.

(Anděl se balí na sraz mordpart, ale Sršeň mu dá do ruky, že prý má žloutenku, jako pomstu za vizitky.)
Anděl: Tak, pánové, zdar.
Sršeň: Kam se hrneš, Petře?
Anděl: Co?
Sršeň: No, před chvilkou přišla zpráva od doktora. Ten Urbiš, jak jsme ho dopadli, má žloutenku. Áčko. (Anděl se sápe po Sršňovi.) Nesahat, nesahat, pravděpodobně jsi infekční.
Anděl: A co mám dělat jako?
Sršeň: Mám vyřídit, že každý, kdo s ním přišel do styku, má okamžitě, ale okamžitě, padat na vyšetření. Takže ty žádný sraz mordpart, ale vyšetření a pak rok dieta. Na Karláku zavírají ve tři.
Anděl: Ty vole.
(Plíšek chce ukázat od Sršně ten papír s oznámením.)
Sršeň: Já mu dám vizitky.

Kozák: Podezřelý tu zbraň získal za čtyři autorádia a granát za deset dávek pervitinu. To jenom abyste si mohli poopravit představu o černém trhu se zbraněmi u nás.

(Policisté zastavují auto s pizzou pro podezřelé, aby jim tam nakapali projímadlo.)
Plíšek: To je jedna z těch situací, kdy si ten kriminálník může říct: "Jsem fakt ve sračkách".

(Kozák přijde do kanceláře, kde se Plíšek probírá odpadky vysypanými na podlaze.)
Kozák: Čau, no Václave, tak to teda čumim. To jsi mě překvapil. Tak ty sis konečně začal uklízet stůl.

(Plíšek na zem vysype odpadky z popelnice a začíná je s Korejsem probírat.)
Korejs: Vypadá to, že tam s nima bydlí nějaký čichač. A hele, peroxid. Si odbarvili vlasy, kokoti. Si myslí, že je nikdo nepozná.

Pražák: Musíme z toho Kozáka vysekat, než ho Štrompf ugriluje. Korejs se na něj vyprdne a ředitel, ty vole, ten...
(Otočí se a za ním celou dobu stojí Korejs.)
Korejs: Když seš tak aktivní, tak pojedeš na tu sledovačku jako první. A hned. Dík, žes mi to pomohl rozhodnout. Hlavně nic neposer.

(Plíšek s Kavalírem získávají info od Kysely u něj na balkóně v prvním patře.)
Kysela: Najednou koukám, jak se mi u služební dodávky motá nějaký bezdéčko. Koukám, a on mi najednou u toho auta otevírá dveře. Tak zahodím vajgla, raz, dva (přeskočí zábradlí a seskočí z balkónu). To už mi to auto startuje tak letím za ním, že jo. Auto podnikový, bude průser, když ho ukradne.
(Kavalír taky přeskakuje zábradlí.)
Kysela: Tak letím za ním.
Plíšek: Pane Kyselo, musíte mně otevřít, jinak se odsud nedostanu.

(Sršeň nahlíží do ETŘ.)
Sršeň: Rybka Adolf. Zcizil dva litry acetonu, jedno balení peroxidu vodíku...
Kozák: Zřejmě se chystá na Silvestra, frajer.
Sršeň: Co?
Kozák: Ale nic. Kdybys byl jako kluk v partě, tak taky umíš dělat třaskavý kuličky.

(Anděl ukazuje bezdomovcům fotku podezřelého.)
Anděl: Znáte tohoto muže?
bezdomovec: Neznám. Hele, nemáš cigáro, nebo alespoň pětku?
Anděl: To nemám. Nekouřím a mám před výplatou. Ale hele, můžu ti sehnat byt
bezdomovec: Fakt byt?
Anděl: Fakt byt. Levný nájem, zavolej.
(Dává mu vizitky por. Sršně, které on vytiskl a zahodil.)
bezdomovec: Tak to já bych si ještě vzal pro kámoše.
Anděl: No jasně, ber. Berte, pánové, a volejte.