A Touch of Cloth je výborný seriál plný chytrých slovních hříček a neskutečně vtipných detailů. Balancuje přesně na té hranici, která odděluje geniální vtipy od naprosté trapárny. Nedokážu říct, co se mi líbilo nejvíc, jestli plakáty, názvy institucí, jména postav, nápisy na policejních páskách, tabule vylučující motivy vraždy, kamera zabírající postavy nesmyslně kroužící po místnosti, miliony záběrů na mrtvá těla, rodinka policejní figuríny, rok 1996 nebo věty typu "odchází ze záběru, scéna byla vystřižena", které pronáší jednotlivé postavy.
A Touch of Cloth v podstatě paroduje základní stavební prvky nejen britských kriminálek: hlavní hrdina je zlomený policista, je mu přidělen nový policejní kolega, mezi hlavními postavami to vždycky jiskří, na místě činu se k hlavním postavám přichomítne další policista, který bez pozdravu chrlí základní fakta o případu, aby hned poté zmizel ze záběru, patologie je místo plné humoru, nejlépe ještě se sexy patoložkou, psychicky vyšinutý záporák, seriál se odehrává v ponurém, depresivním prostředí a plno dalších klišé.
Charlie Brooker snad nikdy nezklame. Jeho seriály jsou pokaždé jiné, snad pokaždé se vymykají normálu a pokaždé jsou dobré. I tady se mi líbí, že A Touch of Cloth je opět něco jiného, než na co jsme ze seriálů zvyklí. Některé vtipy můžou být možná trochu trapné nebo dětinské, ale tentokrát mi to vůbec nevadí, protože je tu plno momentů, které ty slabší chvilky několikanásobně vynahradí.
V seriálu tak nejde vůbec o příběh vyšetřování vražd ani o samotné postavy, ale o to, jakým způsobem je to divákovi naservírováno. A ten způsob je skvělý.
Vytvoriť a natočiť dobrú paródiu je ťažké. Veď sa stačí pozrieť na množstvo amerických filmov, ktoré sa snažia si robiť srandu zo všetkého a za každú cenu a aj tak sú všetky o tom istom. Ale stačí sa pozrieť na A Touch of Cloth a je jasné, že Briti to zas a znova dokázali. A za výsledok sa nemusia ani trochu hanbiť.
V A touch of Cloth zobrali všetky možné, existujúce klišé aké kedy v kriminálkach boli. Či už ide o hrdinu (ktorý má ťažký život, zabili mu ženu a on sa s tým snaží vysporiadať), chémiu medzi partnermi (ktorá je aj viditeľná), drastické zločiny a ešte drastickejšie zábery na ne, pomalé a dlhé zábery kamery či hudba, ktorá má dotvoriť vypätú atmosféru. To všetko tu je a funguje to na výbornú. Seriál si nekladie servítky pred ústa a robí si srandu so všetkého (aj so seba samého). K deju sa netreba nijak moc vyjadrovať je jednoduchý a tempo rozprávania je rýchlo (áno, pár scén je aj vystrihnutých) a strieda sa v ňom jedno klišé a vtip za druhým. Dej a zápletky nie sú nijak podstatné, skôr ide o to ako je to všetko podané. A je to podané dokonalým spôsobom. Jedna z vecí, na ktorých seriál stojí sú slovné hračky, ktorých je plno (mená postáv, názvy ulíc) či rôznych narážok a ktoré neomrzia ani na chvíľu. Jednoducho ten správny britský humor, ktorý sa nesnaží za každú cenu znásilňovať scénu.
Obsadenie je viac než dokonalé a skvelo k sebe idú. Máme tu všetkých utrápeného hrdinu, novú kolegyňu (ktorá niečo cíti k svojmu kolegovi), patologičku (ktorá tiež po ňom ide), nie moc chytrých kolegov a šéfa, ktorý zvládne všetky prekážky (aj výsmech, aj policajnú pásku). Všetci si vás získajú.
A Touch of Cloth dokazuje, že sa dá spraviť paródia, ktorá nestojí na trápnom až nechutnom humore. Ale ten humor je bláznivý, šialený, suchý, čierny, chytrý a britský. Dámy a páni, takto sa to robí. Seriál určite stojí za zhliadnutie a človek neoľutuje ani chvíľu pri ňom.
Já mám většinou z parodií husinu, ale tady jsem se báječně bavila. Ano, souhlasím s tím, že občas to bylo na odstřel trapný, ale to ostatní to bohatě překrylo, takže kde je to pokračování, pánové, protože já bych ho určitě přivítala? :-)
A to jsem k tomu měla bonusek v postavě Clotha, kterého hrál bezvadně můj oblíbenec John Hannah. - "Veřejnou dopravu využíval zřídka. Raději chodil pěšky a to tak, že umístil jednu nohu na zem ještě předtím, než přesunul váhu svého těla na druhou nohu. - Byl to samotář, i sám sebe se stranil. Nikdy předtím ho mrtvého nenašli a to se na něj vůbec nepodobá". a spoustu podobných hlášek by vám podle mě mohlo dostatečně zvednout náladu.