Profesionálové

Popelka: Výslech je předivo jemné psychologie. Vyšetřovatel musí být vždy o krok vepředu. Správná metoda křížového výslechu se odvíjí ve čtyřech stupních. Napřed jednoduchými a zdánlivě nesmyslnými otázkami oběť uchlácholíte a dáte jí na oko najevo, že jeho verzi věříte. To je první stupeň. Jednoduše řečeno, obžalovaný si o vyšetřovateli musí myslet, že je idiot.
Skarlet Kosinová: No, tak já myslím, že první stupeň se zvládne.
Libor Buček: První stupeň bysme mohli přeskočit.
Popelka: Ve druhém stupni musíte promyšlenými a rychlými otázkami zdánlivě fungující stavbu argumentů rozkmitat a rozkývat. Stavba se začne hroutit, obžalovaný, aby se zachránil, začne plácat nesmysl za nesmyslem.
Skarlet Kosinová: Tak to zní... logicky.
Popelka: Stavbu dále podpírá nesmyslnými bláboly, až se začne točit v kruhu. To je třetí stupeň.
Alexander Vyšný: Mě začíná být Lojzy teda trochu líto.
Popelka: Obžalovaný se točí v kruhu, začíná se mu motat hlava, hledá možnost úniku, ale ta možnost je jen jedna jediná.
Skarlet Kosinová: Jaká?
Popelka: Doznání.
Libor Buček: Franto, tobě bych se nechtěl dostat do ruky.
Polelka: Doznání, jako čtvrtý a závěrečný stupeň.
Skarlet Kosinová: No,tak bezva. Teď ještě, aby se měl Lojza k čemu přiznat.
Polelka: Vykroutím ho jako hadr.

(Policejní sbor bude dělat ve vsi Mikuláše, Čerta a Anděla)
Popelka: Já bych se na ty parchanty vykašlal. Bejt, bejt já Mikuláš, nedostali by ani černý uhlí.
Kapitán: Jenomže letos dělám Mikuláše já, Popelka, a já jsem hodnej Mikuláš!
Popelka: Jo, a to je právě ta chyba šéfe, to je ta chyba! Tak oni po nás budou házet dělbuchy a my jim budeme rozdávat oříšky, čokoládu, mandarinky? Já bych byl výchovnější. Já bych jim nasral!
Kapitán: Popelka!
Kosinová: Tak je pravda, že jsou děti teďka naprosto bez respektu, ale něco by dostat měly.
Popelka: Pěstí!

(Popelka se snaží přizpůsobit koledu "Pásli ovce Valaši" policejnímu řemeslu.)
Popelka: Kradli ovce pasáci, před betlémskou radnicí. Strážník pendrek vytáhnul a jednu jim natáhnul.

(Alex ve svém osobním volnu vyšetřuje případ.)
Alex: Z dosavadního vyšetřování vyplývá jednoznačný fakt. Nikdo si nic nepamatuje, takže rekonstrukce na základě vašich svědeckých výpovědí je zcela nemožná.
Libor: No vidíš. Tak se na to vykašli a dej si konečně volno, jako my.
Franta: On volno má, Libore, my jsme ve službě.

Alex: Vy si asi myslíte, že jsem nějakej dobrák, že?
Polelka: Huu!
Alex: Ale já jsem zlej!
Popelka: Huuu!
Alex: Zlej!
Popelka: Huuuu!
Alex: Vy... Vy budete... Vy budete...
Popelka: Blejt krev!
Petrželka: Žrát vlastní lejna!

Kapitán: Zdál se mi sen. Přišel za mnou policejní ředitel, říhl mi do ucha a pak se mě zeptal, jestli chci vědět, kde je u nás nejhorší služebna v republice a já blbec, já blbec jsem řekl že chci. Jestlipak víte, kam mě zavedl? Zavedl mě ke dveřím známé kanceláře a když jsme vešli dovnitř, tak jsem zjistil, že vevnitř sedí Franta!
Popelka: Šéfe, snad nechcete říct, že jsem tam seděl sám?
Kapitán: Ne, kousek vedle tebe ležela Scarlet!
Popelka: Fakt, jo?
Kosinová: Vedle Franty?
Kapitán: Ano. A u vedlejšího stolu datloval do počítače Višný.
Višný: Ja jsem tam byl taky?
Kapitán: Jo!
Višný: Tak to se omlouvám, kapitáne.
Kapitán: No, proto.
Bůček: Šéfe, a kde jsem byl já?
Popelka: Tys byl tutově na dovolený!
Kapitán: Ale prdlajs! Bůček seděl na záchodě, protože snědl k obědu zkažený steak.
Bůček: Tak to můžeme být klidní. To se nemůže stát, já mám kachní žaludek.
Kapitán: Ticho! A do práce, všichni!

(Pepe učí v hospodě kapitána tango, ale načape je Popelka.)
Kapitán: Popelka! Popelka, to neumíš zaklepat?
Popelka: Sorry kapitáne, ale od kdy se při vstupu do hospody klepe?

Petrželka: Pepe, ten kostým piráta je výborný. Akorát s tou dřevěnnou nohou se nedá tančit.
Pepe: To by ti Růženka dala, co?
Petrželka: No, to by mi právě nedala.

(Popelka jde vyslechnout Sodomku kvůli ukradenému kolu.)
Popelka: Vyždímu ho jako hadr!

(Přišlo nové speciální zrcadlo do vyšetřovny)
Popelka: Já mám nápad! My ho tam šéfovi našroubujeme jako překvapení, a tak mu uděláme radost!
Bůček: Ne my, ty mu ho tam našroubuješ!

(Popelka je naštvaný na děti, co venku pouštění petardy.)
Popelka: Prdel vás rozšlehám na majonézu!

(Lojza sedí u stolu a mluví s Popelkou.)
Lojza: Ehm, pane kapitáne. Já jsem se jenom slušně voblíkl, protože mě pan kapitán... teda pomocník řek', že mě budete eskortovat do Prahy.
Popelka: A to je právě ono. Mám tady hlášení, že se ti ztratilo odcizené kolo.
Lojza: Ale já nemám žádný kolo, Franto. Franto, já mám vokno jako kráva, já si nic nepamatuju. Já vůbec nevím, co jsem vyváděl.
Popelka: A já zase tady mám to tvoje hlášení.
(Popelka ukáže Lojzovi sepsané hlášení.)
Lojza: Ale to není moje písmo.
(Popelka podá Lojzovi papír a tužku.)
Popelka: Napiš mi sem bicykl.
Lojza: Jaký "i" po "b"?
Popelka: Bystrý, bylina... tvrdý, ty blbče.
Lojza: Dík.
(Lojza dopsal.)
Popelka: Tak a teď pojedeš s pomocníkem Petrželkou na grafologickej rozbor. Voni ti to v téj Praze nějak vysvětlej.
Lojza: Mi to nevadí. Aspoň uvidím konečně toho vašeho ministra, toho pana Krause.

Popelka: Co si člověk neudělá sám... (přemýšlí) to si sám neudělá!

Leopold Popelka: Ještě řekni, že čteš literární pokusy Paliny Havlovské!
Vyšný: Haliny Pavlovské.