Project Runway je rozhodně jednou z těch lepších reality shows. K výhře nepomůže propracovaná strategie, podrazy, pomluvy, ale naopak většinou jde o talent, výdrž a pracovitost. Která reality show tohle může nabídnout?
V každém dílu je zadán soutěžní úkol a jeden nebo dva návrháři s nejnižším hodnocením vypadnou. Jak se blíží finále, rozpočet na materiál je vyšší, čas na výrobu oblečení kratší a konkurence tvrdší. Finále spočívá v předvedení své kolekce na Fashion Week a podle toho se rozhodne o vítězi. Souběžně se soutěží návrhářů probíhá ještě soutěž modelek a modelka vítězného návrháře nafotí fotky do časopisu, tahle soutěž je ale v podstatě zbytečná a v pozdějších sériích je jí naštěstí věnován menší prostor.
Soutěž provází hláška Heidi Klum: "In fashion one day you are in, the next day you are out". A pak je tu Tim Gunn a jeho "Make it work" a "Carry on". Tyhle hlášky prostě dělají Project Runway jedinečným a zapamatovatelným. Hodně často Project Runway ovšem taky vypadá, že soutěž návrhářů je jenom vedlejší linka vedle reklam na Garnier, L'Oreal Paris, Moods, Marie Claire a jiných módních produktů, které se v Project Runway používají.
Každá série má alespoň jednu výraznou osobnost. Moji oblíbenci jsou Austin (ten by si mohl klidně z fleku střihnout roli nějakého upíra:-), Mondo a jeho úžasné kombinace barev a vzorů, Kenley a její pin-up šaty s nakreslenými květinami, Jeffrey a jeho novinové a zipové šaty, Uli a její šaty na titulku ELLE, Chris a jeho wrestlingový obleček, Daniel Vosovic a jeho květinové šaty, Jillian a její kabáty, Christian a Seth Aaron (od nich je naprosto nemožné vybrat jenom jeden model).
Nejraději mám úkoly, ve kterých musí návrháři vytvořit oblečení z neobvyklých materiálů – tedy z věcí koupených v obchodě pro zvířata, potravinách, železářství, květinářství, cukrárně nebo v obchodě s dárkovými předměty. Taky mě baví, když mají návrháři vytvářet oblečení pro někoho jiného než pro ty jejich hubený tintítka:-) – takže recyklují svatební šaty nebo šaty družiček, šijí šaty na maturák, oblečení pro malé děti nebo kostýmy pro drag queen.
Za nejlepší série považuju 1. (hodně večírků, shánění modelek na ulici, modelky půjčující si soutěžní modely na své večírky), 4. a 7. sérii (nejlepší finálové trojice), ve kterých se sešlo velké množství talentovaných návrhářů. S postupujícími sériemi se mi zdá, že těch hodně talentovaných lidí nějak ubývá a naopak přibývá drama. Chápu, že emoce musí být součástí těchto pořadů, ale tvůrčí proces výroby oblečení je zajímavější než bezobsažné kecání. Po kontroverzním vítězi 8. série jsem si myslela, že Project Runway už hlouběji klesnout nemůže. Ovšem 9. série mě vyvedla z omylu, je plná zbytečných emotivních scén typu mrtvá matka, mrtvý sourozenec, obtížný comming out, k tomu vítěz, který byl pravděpodobně vybrán už na castingu. Celá ta finálová skupina byla oproti předchozím řadám slabá. Z těch zelených elasťáků mám noční můru ještě teď:-)V 10. sérii drama naštěstí opět ubývá, závěrečné kolekce jsou vcelku vyrovnané a vítěz zasloužený. 11. série posílá Project Runway opět na samotné dno, protože série založená na týmových úkolech vůbec nefungovala tak jak nejspíš měla. Kreativita je zabita průměrností a do dalších kol postupují méně talentovaní soutěžící na úkor těch talentovanějších.
Nejvtipnějším momentem všech řad je pak Austin předvádějící pošťáckou uniformu pro Jaye, kterému nepřišla modelka, a Christian vysvětlující péči o své vlasy v reunion.
Nikdy bych si nemyslela, že mě může Project Runway až tak bavit, už jenom kvůli tomu, že je to reality show a ty já zrovna moc nemusím, ale tady to pro mě prostě nějakým záhadným způsobem funguje.
Je to jedna z mých nejoblíbenějších reality show, hlavně ze dvou důvodů. Prvním je zájem o módu, oblékání a celkový módní průmysl. Druhým je to, že se tady nezaměřují na hádky, hašteření atd., ale hlavně na odvedenou práci soutěžících a jejich talent.
Samozřejmě, Project runway měl svoje slabší i silnější řady, díly ve kterých jsem si naštvaně myslela, proč vyřadili toho, mě se jeho šaty líbily... Ale nikdy se mi to nepřestalo líbit.
Mezi moje nejoblíbenější epizody patří ty neobvyklé, kdy se nepracuje s látkami, moc se líbily epizody, kdy měli návrháři udělat šaty z papíru anebo z izolepy. To opravdu dokázalo posunout hranice návrhářství a výroby oblečení někam dál.
Takže hlavně ať Project Runway dál pokračuje!
Budu hodnotit z toho mála, co jsem viděl a to negativně.
Soutěž jako taková je možná koncipována dobře, ale stojí a padá na soutěžících, kteří spíš než to, aby ukázali jaké mají schopnosti, ukazují sami sebe. O to sice v reality show jde taky, ale ne an prvním místě jako tady.
Rozhodně bych čekal víc. Soutěžící, až na jednu výjimku totiž netvoří design, ale hrají si s materiály. Designér je mezi nimi opravdu možná jen jeden, jeden jediný, který přemýšlí o formě a o zpracování, o materiálech a který s nimi dokáže i pracovat; ostatní jsou jen patlalové a výtvarkáři, kteří si přišli pohrát s lepidýlkem a užít si svých pět minut. Většina vypadá, že je tak emocionálně na dně a pro společnost absolutně neprospěšná, že by se jinde ani uživit nemohla. Stejně tak se vždycky najde několik vystajlovaných blbečků, kteří by si mezi kecáním přitepleným hláskem o jediném pravdivém světonázoru mohli najít čas na to se podívat do zrcadla a uvědomit si, že jsou spodina společnosti, i když si myslí, že jsou jejich výstavní kousky. Nejsou.