Pierce přijme nabídku práce na případu, kde se ve skupině dívek začala šířit abnormální neurologická reakce. Kvůli případu odletí letadlem až do Pensylvánie i když je jasné, že to je hlavně únik před Morettiovou.
Lewicki: Jste rád, že jsi zpátky? Tam, kde je vše na svém místě? Daniel Pierce: Vlastně víš co? Líbil se mi ten stůl před oknem v hotelu. Měli bychom ho zkusit přestěhovat. Lewicki: Vážně? Jste si tím jistý? Daniel Pierce: Jo, dokážu se přizpůsobit. Prostě to zkusme. No tak. Přesuňme ho. (přesunou stůl) Na tohle bych si mohl zvyknout. Lewicki: Jo? Daniel Pierce:(začne s úsměvem pokyvovat hlavou, ale najdenou se přestane usmívat) Ne. Ne, ne. Ne. Ne, zpátky. Zpátky.