První krok

(Robert předvádí Stand-up comedy.)
Robert: Já když jsem byl v pubertě tak si táta všiml, že se nějak moc kamarádím se svojí pravou rukou, s Brendou... To je Brenda... No tak ho nenapadlo nic jinýho než, že mi k dvaanáctým narozeninám koupí prostěradlo. Ale pozor to nebylo obyčejný prostěradlo, to bylo kouzelný prostěradlo. To když jsem vzal, položil ho na postel, zavřel oči a řek: Prostěradlo, prostři se! tak z ničeho nic vedle mě ležela ženská, jakákoli, na kterou jsem měl chuť. No a to si pište, že já jsem měl chuť! Do 17 jsem nevylezl z pokoje. No jo jenomže, pak mi jednoho dne z toho prostěradla zbylo tohle (vytáhne kapesník). Sharone Stone ho vyprala na 90... Kráva! Takhle se mi smrskl...(Vysmrká se do něj) Jo takhle to taky někdy vypadalo...

(Robert předvádí Stan-up comedy.)
Robert: Třeba můj bratranec si roky šetřil na koženou bundu ze sekáče, zatím co mně navrhoval pleny Lagerfeld. Ty modely byly k posrání, ale budiž no, byl jsem malej.

Vladimír: Poslyš Maxi, myslel jsi někdy na to, že na světě je spousta krásných a mladých holek?
Max: A my se pořád trápíme kvůli dvěma...
Vladimír: Neurotický...
Max: Psychicky labilním...
Vladimír: Sobeckým...
Max: Profesorkám tance...

Antonín: Paní ředitelko, musím Vám něco důležitého říct. Dneska Vám to strašně sluší.
ředitelka: Stejně nedostanete přidáno.