Ned: Co všechno Olive ví? Chucky: Nemusíš se bát. I kdybych jí řekla pravdu, že jsem zemřela a tys mě oživil, neuvěřila by mi. Ned: To nemůžeš vědět. Chucky: Vím to, protože jsem jí to řekla a ona mi nevěřila.
(Olive s Chucky se chtějí vloupat do cukrárny.) Olive: Nemají žádný alarm. Máš kreditku? Chucky: Na co? Umíš s ní otevřít zámek? Olive: Ne. Zaplatíš s ní všechny škody.
Ned: Takže vražednou zbraní byla panna v životní velikosti? Tony: Přesně tak. (na Chucky) Dáš mi číslo, kotě? Ned: Dovolíte, co by na to řekla Tina? Tony: Vždyť jsem mrtvej! Ned: Ne. (Dotkne se ho.) Teď jsi mrtvej. Chucky: No tohle! Emerson: Tak tohle byl zločin z vášně. Ned: Co? Uplynula minuta. Mám těžký den.
chlápek:(vrazí do Ráje koláč) Ahoj, už jste o tom slyšeli? Naproti přes ulici otvírá úžasná nová cukrárna! Je super! Ned: Co jste zač? chlápek: Jen chlápek, který o tom každému vypráví. Je super! Vážně byste se tam všichni měli jít mrknout. Olive: Vy pro ně pracujete? chlápek: Ne, jsem jen nějaký chlápek. Olive: Nějaký chlápek? chlápek: Jo, chlápek, který miluje sladkosti. Rozhodně o tom všem řekněte. Tak zatím! (Odejde.) Emerson:(na Neda) Vidíš? Takhle to končívá. Přijde nějaký divný chlápek, který vykládá nesmysly, a než si tvoje hlava uvědomí: "Hej, ten chlápek plácá nesmysly", rozprsknou se ti vnitřnosti po okně.
(Olive je po rozhovoru s Nedem trochu zmatená.) Olive: Alfredo! Jak ses dostal dovnitř? Alfredo: Když jsi mi otevřela dveře. Zeptal jsem se tě, jak se máš, odpověděla jsi, že fajn. Pak jsem tě poprosil o macchiato a ty jsi řekla: "Už se nese." Olive: Takže ho asi pořád chceš. Alfredo: Ano, prosím.
Olive: Ne ne! V téhle fázi přátelství ještě nejsme! Prosím, nebreč přede mnou. Nedělej to. Nedělej to! Chuck: Nebudu. Olive: To doufám. Chuck: Nebudu. Olive: Ty brečíš!
Chuck: Vážně jsem první osoba, které vadí tvoje nechuť ke změnám? Co tvoje bývalé přítelkyně? Ned: Ale Emersona tohle nezajímá. Emerson: Musím přiznat, že celkem zajímá. Než se objevila tahle mrtvá, ani jsem netušil, co máš rád, jestli máš rád nebo jestli můžeš mít rád. Klidně jsi mohl být z těch, kteří se narodí s obojím, ale nevyužijí ani jedno. Ned: Přítelkyně byly, ale vždy se našly závažné překážky. Emerson a Chucky: Jaké závažné překážky? Ned: No, třeba odloučení, ztráta zájmu, intimní vztah na medvědí kožešině...
(Lily ukazuje Olive svoji akvabelskou ploutev.) Olive:(nadšeně) Můžu si je zkusit? Opravdu? Na nohách? Lily: Pokud nemáte šest prstů... Nemáte, že ne? Olive: Ne ne, mám pět a pět. Snookovi jsou v tomhle nudní.
(Mrtvý Harold řekne, že ho otrávila manželka.) Emerson: Tak vidíš, je to prosté - položíš otázku, dostaneš odpověď. Není tu místo pro kličky nebo nepochopení. Ó, děkuji ti, Bože, za tak prostou odpověď jako "udělala to moje žena". (Po nějaké době se Emerson vrátí z vyšetřování.) Chuck: Ahoj! Našel jsi Haroldovu ženu? Emerson:(otráveně) Všechny čtyři. Byl to polygamista.
Ned: Je dobrý nápad mít Olive za klientku? Není mi to moc příjemné. Emerson: Vydrž, zeptám se těch prachů. (předstírá telefonní hovor) Čau prachy, tady Emerson. V pohodě, jo, dík za optání. Hele, můžu s váma platit účty a nakupovat, i když jste dřív bývaly Oliviny peníze? Jo, to je fajn. Díky. (zavěsí) Penězům je to fuk, dotkni se ho.
Jack: Nic nevidím! Jsem slepý? Ned: Dobrá zpráva je, že nejste slepý. Špatná zpráva je, že jste mrtvý. Chuck: Slepota pak vypadá přijatelněji, že? Emerson: Kam jste schoval kořist, Jacku? Jack: Cha! A proč bych vám to měl říkat? Ned: Kvůli karmě, v posmrtném životě je to tvrdá měna.
Chuck: Zlobíš se na mě? Ned: Proč bych se zlobil? Chuck: Protože jsem držela za ruku někoho jiného. Emerson: To snad ne! Na vězeňském hřbitově? Tady to chcete rozebírat?
Chuck: Je to pěkný podvodník, že jo? Ned: Ano, držela jsi za ruku pěkného podvodníka. O co šlo? Chuck: Já... já jsem... Když to chceš vědět... Představovala jsem si, že držím za ruku tebe. Ned: To se mi má ulevit? Chuck: No, jo. Ned: No, na jednu stranu se mi ulevilo, ale na druhou stranu teda vůbec ne.
mrtvola: Au, teda, to jsem rozlámaný. Jako by mě nacpali do kufru. Ned: Nacpali vás do kufru. mrtvola: Trochu úcty ke starému člověku. Ned: Unesl jste to letadlo? mrtvola: Jaký letadlo? Hrome. Tohleto mi vlítlo do bytu. Ned: Tohle je váš byt? mrtvola: Vždyť to povídám. Sedím si tu, pojídám v klidu šveštky s jitrocelovým sirupem, libuju si a najednou proti mně letí tohle monstrum. Emerson: Jestli je tohle váš byt, tak kdo je Conrad? mrtvola: Co jste zač? Párek volů? Kdo asi? (Ukáže na nášivku "Conrad" na svém tričku.)
Lily: Je to poštovní holub. Olive: Roznáší nemoci nebo zprávy? Lily: Obojí. (Vytáhne zprávu.) Vivian: Roznáší klepy, jak vzrušující! (Natáhne se pro zprávu.) Lily:(Ucukne.) Ty snad čteš cizí dopisy? Olive: Záleží na tom, čí jsou a jak těžko se otevírají.
Ned: Viděls, jak se k ní vrhnul? Emerson: No a? Ned: Chytil ji jak baleťák! Emerson: Trochu se předváděl. Ned: Hodně se předváděl! Mám střechu plnou včel a překoná to někdo, kdo jí jenom chytí! Já ji chytit nemůžu. Emerson: Ani jí olizovat prsty. (Zasní se.) Některý to mají rády.
(Chuck chce pomoct s úklidem muži, kterému do bytu narazilo letadlo. Ned žárlí.) Ned: Sanitka odjíždí. Chuck: Běž klidně napřed. Já mu zkusím nějak pomoct. Ned: Nic mu není. Určitě ho už nic zlého nepotká. Zato ten mrtvý pilot měl asi plno posledních přání. Emerson: Jo, možná si přál zatočit vlevo.
(Chuck zakopne a srazí Neda, který shodí figurínu ragbyového hráče.) Ned: To bylo těsné. Emerson: To ano. Poslední, co potřebujeme, je další mrtvola. (Ned staví figurínu zpátky a ta náhle ožije.) Ned: Na to už je pozdě. (k figuríně/vycpané mrtvole) Takže ahoj. Tohle je teda překvapení. Pro vás jistě taky. Moc dobře na vás nevidíme, protože máte masku. Nemohl byste si ji sundat? (Mrtvý si sundá masku. Zavládne všeobecné zděšení.) Emerson: Nasaď si ji zpátky! Nasaď si ji zpátky! Chuck: Promiňte, nečekali jsme, že budete taková mumie.
Chuck: Takže chceš mou odměnu? Nezlobím se, jen se ptám. Ale jestli budeš lhát, tak se zlobit budu. Ned: Nechci tvoji odměnu. Chuck: Šíleně se naštvu, jestli lžeš. Roztrhám ti závěsy. Ned: Nelžu. Prosím, nech moje závěsy žít.