Rekrut
(The Recruit)
Bohužel
V půlce prvního dílu jsem si řekla, že tohle mi silně připomíná Chucka. V půlce druhého dílu jsem si řekla, že mě to nebaví a raději bych se znova ( asi po páté ) podívala na Chucka. Ano, je to především komedie, ale náš hrdina je v práci druhý den, dostane zodpovědnou práci, létá tam a zpět a jeho kolegové, kteří jsou u "firmy" roky se viditelně poflakují, pospávají v kancelářích, jejich jediná viditelná činnost je sledování a podrážení nováčka, je to jen takový komparz, co se jen motá kolem něho. Totéž spolubydlící. Ti jen číhají, kdy bude doma, vyptávají se...měli to být cool týpci ( jeho ex a kámoš, co je na kluky ), ale mě přijdou jen otravní.
A tak vzpomínám na mnohem sympatičtějšího Chucka, krásnou, milou agentku Sáru ( ta z Recruta je hrozná ), mlčenlivého Caseyho, milým způsobem otravného nej kámoše Morgana, velmi milou a hodnou sestru Ellie se snoubencem "suprákem" ... to jsou spolubydla :D A spolupracovníci v jeho pravém zaměstnání se také povedli, hlavně Jeffrey s Lesterem :D Skvělé postavy, zajímavý děj, okořeněno zajímavými hostujícími hvězdami... 100x lepší než recruit, tedy zatím, třeba se to nějak vyvrbí a zlepší, ale já u toho nebudu.
Povrchní, ironií pohlazený seriál
Proč v zařazení do žánrové škatulky chybí komedie? To je totiž podstatná informace u tohoto špionážního seriálu s rozverným právníkem CIA Owenem Hendricksem jehož ztvárnil Noah Centineo. A musím říct, že volba se povedla, nic lepšího seriál nenabízí. Forma je naprosto rutinní a šablonovitá, vše již 100× viděno, včetně humoru. Naštěstí nikde nic netahá za uši, dějová kompaktnost s dávkou solidního herectví a přimhouřením oka mně přivedla ke čtvrté epizodě. Základní dějová linka, řešící špionážní zápletku kolem agentky, která ví vše o CIA, ale ta neví nic o ní, aspoň dle záznamů, využívá nemotornosti Owena, který nastoupil k CIA jako právník, ale hned u tohoto případu, který dostane na starost, se dostává na úroveň řádného agenta (špióna v terénu). Situace a nadsázka s tím spojená, využívá jeho neznalostí praktik agenta, ale na druhou stranu klasickému agentovi chybí právní vzdělání a tak se nakonec začíná sbližovat se svými kolegy, kteří mu zpočátku podkopávali nohy. A musím uznat, že trocha té rafinovanosti ve spojení s ironií tu je. Děj se sune dopředu svižně, zápletka zaujme, dojde i na krev (svět špiónů je přeci drsný) a přitom Owen je tak odzbrojující. Jasně, ve srovnání např. se Slow Horses jde o „jiný“ seriál, ale jako jednohubka na nějaké to odpoledne funguje.