Rise
(Rise)
Milé překvapení
Hledala jsem náhradu za The Fosters, něco podobného.Rice sice podle obsazení žádná hitparáda ale riskla jsem a stáhla 2 epizody. Kdo má rád takové ty oddechovky jako byl Parenthood nebo Fosters, tak tohle určitě nezklame.
U mě veliká spokojenost! :-)
Dare to dream
Dokoukáno. Poslednímu dílu bych klidně dala 90-100 %, ale celkově hodnotím solidními 70 %. Seriál je to dobrý, ale znovu už bych ho vidět nemusela. Na druhou stranu bych uvítala i další série, kdyby třeba v každé zkoušeli jiný muzikál. Ale i ta jedna stačí, navíc ke konci už jsem měla to "Mama..." hodně ohrané, jak pořád dokola ukazovali ze zkoušek jen určité pasáže těch samých písniček stále dokola :D
Při sledování si nešlo nevzpomenout na Glee a Smash. Hlavně jsem se neubránila úsměvu, když jsem si vzpomněla na Glee, které mělo v každém díle postavenou nějakou bombastickou scénu na jevišti, která musela stát tisíce dolarů, přitom klub tvořili outsideři a pořád mu hrozilo ukončení :D To tady byl příběh postavený o poznání věrohodněji, kromě samotných zkoušek a problémů studentů i dospěláků se zde hodně řešily technické věci v divadle, nedstatek peněz, tvůrčí vize a komprimisy, které se pojí s výrazně utlumeným rozpočtem. Prostě dokonalý kontrast ke Glee.
Ke Smashi má Rise už trošku blíž, hlavně v tom smyslu, že Glee využívá písničky v random situacích (až na občasné zkoušení nějakých muzikálů), zatímco zde a ve Smash šlo hlavně o konkrétní muzikálové dílo, ke kterému jsme se dostali od prvních zkoušek až k premiéře. Zatímco tady ale byly písničky omezené pouze na konkrétní muzikál, ve Smashi se ty muzikálové a) obměňovaly, takže se tak rychle neohrávaly, no a za b) se střídaly s klasickými pop hity jako v Glee, takže to bylo více pestré.
Jak ale říkám, poslední díl byl velká paráda, byl z velké části tvořený vystoupeními studentů a celé to bylo dáno dohromady moc krásně.
Střední škola, fotbal a divadlo
Z Glee a Friday Night Lights jsem (zatím) viděla po jedné epizodě a neuchvátily mě, ale tohle se mi líbilo. Vyhovuje mi, že je seriál pojatý poměrně civilně, bez zbytečného pozlátka.
Líbily se mi postavy studentů, jejich hledání toho, kým vlastně jsou. Všichni, kteří dostali trochu prostoru, měli zajímavý (a uvěřitelně zahraný) příběh, vlastně to nandávali i dospělým postavám, které byly až na výjimky mnohem matnější. Upoutalo mě, že v mnohém jsou vlastně ještě děti, jindy se zachovají překvapivě dospěle.
Hlavní představitel mě moc nepřesvědčil, žádná herecká hitparáda se nekonala. Navíc pan Mazzu bohužel nebyl z nejschopnějších, takže jsem mu nějak nevěřila, že by tak nadchl studenty pro svou vizi. Celkově to byla jedna z nejmíň zajímavých postav.
Asi nepřekvapí, že se tady jede podle zavedené šablony, nevyhneme se různým klišé (od takového seriálu zase asi nikdo žádnou velkou inovativnost nečeká), mnohé se dá vytušit předem, ale nějak mi to tady nevadilo, navíc mi vyhovovala jakási smířlivost, která je mnohem lepší než přeslazený happyend.
Vlastně je mi líto, že se seriál rozloučil už po první sérii, zajímalo by mě, co bylo dál.
Drama High
Když jsem slyšel, že se chystá nový seriál, u kterého bude působit tvůrce Jason Katims, tak jsem věděl, že to musím vyzkoušet. Friday Night Lights je podle mě nejlepší teen/sportovní seriál, co jsem kdy viděl, a Parenthood je jeden z nejlepších rodinných seriálů, takže mám jistá očekávání.
Co se týče obsazení, tak jedinou známou tváří je Ted z HIMYM, ale to je vlastně taky dobře. Protože nepotřebuji v rolích studentů vidět nějaké okoukané tváře. Katims očividně ví, co mu dřív fungovalo, a přesně to tady dostaneme taky. Místo sportu divadlo, i když sport hraje vedlejší roli. Dokonce i práce s kamerou až nápadně připomíná FNL.
Možná už jsem na seriály jako je tenhle starý, ale nemůžu si pomoci a v jistém provedení mě to prostě baví. Tahle kombinace Friday Night Lights s Glee funguje docela dobře a podle mě stojí za vyzkoušení. Sice mě to nebavilo tolik, jako jeho předchozí seriály, ale i tak mě vcelku mrzí, že nebude druhá řada.