Riverdale

Alice: Betty, tento rok je důležitý pro univerzity. Známky jsou důležité, kroužky, atletika. Udržovat si slušnou osobnost je velmi důležité, na to se přihlíží.
Betty: Mami, jsem druhačka.
Alice: Tolik jsi toho dokázala, nedovolím, aby to něco pokazilo. Jen pomysli na svoji chudáka sestřičku. Byla takovou zářivou hvězdičkou, dokuj jí ten Blossomovic kluk nezničil.
Betty: Mami, nejsem Polly.
Alice: Včera jsi přišla pozdě domů.
Betty: O sedm minut. Byla jsem s Archiem, který má zrzavé vlasy, ale není vůbec jako Jason Blossom.
Alice: Ale zlatíčko, všichni kluci jsou jako Jason Blossom. Mám tě tak ráda, Elizabeth. Chci, abys byla chytrá. A zůstala soustředěná. Doplnila jsem ti Adderall. Vypadá, že sis ho zapomněla vyzvednout.

Archie: Tati, první den ve škole a jdu pozdě.
Fred: Hej, zastavíš se dneska na stavbě?
Archie: Tati, je to první den.
Fred: Musíme tě dostat do kanclu, ať další léto nejsi mezi dělníky.
Archie: No, ale já nemůžu. Mám trénink. Je to špatně?
Fred: Ne, to je v pohodě. Hodně štěstí.

Veronica: Jsem plná děsu.
Archie: A to proč?
Veronica: Znáš díla od Trumana Capota? Já jsem Snídaně u Tiffanyho, zatímco tady je to hlavně Chladnokrevná vražda. Veronica Lodge.
Archie: Archie Andrews. A tohle je Betty Cooper.
Veronica: Počkej, nemáš mě...
Betty: Zítra provést? Ano, pomůžu ti ve škole.
Archie: Chceš se k nám přidat? Možná už nebudeš plná děsu.
Veronica: Máma na mě čeká. Ale, pokračování příště.

Betty: Taky jsem uvažovala o nás, Archie, a našem přátelství, o tom, jak je na čase...
(Do restaurace vejde Veronica.)
Veronica: Čau.
Archie: Ahoj.
Veronica: Jaké jsou tady cibulové kroužky?
Archie: Hodně dobré.
Veronica: (na obsluhu) Můžu dostat také cibulové kroužky, prosím? Moje máma a já jsme se sem právě přestěhovali.
Archie: Odkud?
Veronica: New York. Vy tady chodíte na školu?
Betty: Ano, oba dva. Společně.
Archie: Jsme druháci.
Veronica: Já taky.

Betty: Jaká byla práce pro tvého tátu?
Archie: Bylo to o lití betonu. Každý den, celý den. Jak šel čas, začal jsem skládat takové básně v mé hlavě a večer, když jsem přišel domů, sepsal jsem je.
Betty: Ty ani rád nečteš poezii.
Archie: Nebyly to básně, byly to texty k písním. A díky práci na nich jsem se cítil…
Betty: Jako co, Archie?
Archie: Cítil jsem se, jako bych se konečně dostal k něčemu skutečnému. O mém životě, co bych v něm měl zkusit dělat. Hudba. Začínám tento rok, od zítřka.
Betty: Úžasné. Zeptáš se slečny Grundyové, aby tě učila?
Archie: Nejsem si jistý, možná.
Betty: Co s fotbalem? Můžeš dělat obojí?
Archie: Můžu to alespoň zkusit.
Betty: A už jsi to řekl tátovi?
Archie: Ne. Než si věci lépe ujasním, jsi jediná, které to říkám, dobře?
Betty: No, někdy bych je chtěla slyšet. Tvé písničky.
Archie: Jo.
Betty: Ano.
Archie: Jo, dokončuji pár demo nahrávek dnes večer.
Betty: Skvělé!

Archie: Tak co byl zlatý hřeb?
Betty: Mé stáže? Pořádání párty k vydání knihy Toniho Morrisona. A na konci večera, Toni Morrison, který je, jak víš, můj naprostý hrdina, mi řekl: „Zpomal, Betty. Vše v tvém věku tak rychle utíká. Jedno léto může vše změnit."
Archie: Páni, to je pravda.

Kevin: Těšíš se? Jsi nervózní?
Betty: Obojí. Neviděla jsem ho celé léto.
Kevin: Díky čemuž jsou nervy přípustné, ale shodli jsme se, Betty. Je čas. Máš ho ráda, on tebe.
Betty: Tak proč, Kevine, nikdy nic neřekl nebo neudělal?
Kevin: Protože Archie je skvělý, ale jako většině heteráků milénia, se musí říct, co chtějí. Tak mu to řekni, konečně.
Betty: Uvidíme. Chci říct, ono to závisí...
Kevin: (Uvidí Archieho z okna.) Můj Bože!
Betty: Co?
Kevin: Změna hry, Archie je sexy! Má teď břišáky. Šest dalších důvodů pro tebe popadnout toho zrzavého býka za rohy dneska.

Hermione: Připrav se, apartmán je malý, ale pied-a-terre, ale „kvalitní, jako vždy.“ Navíc je to jediný kus majetku, který je na mé jméno a nikoliv otcovo.
Smithers: Slečno Hermiono! Vítejte doma!
Hermione: Smithersi! Vás je vždy skvělé vidět.
Smithers: Jaká byla cesta?
Hermione: Plynulá, díky Bohu. Smithersi, ráda bych vás představila mé dceři, Veronice.
Smithers: Potěšení vás poznat, slečno.
Veronica: Zdravím.
Smithers: Dojdu vám pro zavazadla.
Hermione: Prosím.
Smithers: A chcete menu, madam, abych vám mohl objednat?
Hermione: Ale ne, toužím po jednom z Pop Tateových cheeseburgerů od oběda. Má Chock´lit Shoppe stále otevřeno?
Veronica: Co je Chock´lit Shoppe a proč prodává burgery?

Jughead: Toto je příběh o městě, o maloměstě a lidech, kteří v něm žijí. Z dálky se zdá, že je to město jako každé jiné. Bezpečné, spořádané, nevinné. Když se podíváme blíž, uvidíme v něm skrývající se stíny. Název našeho města je Riverdale. A náš příběh začíná, domnívám se, s tím, co udělaly dvojčata Blossomovi toto léto. 4. července, hned po svítání, Jason a Cheryl Blossomovi přijeli k řece Sweetwater na brzkou ranní projížďku v loďce. Další, co jistě víme je, Dilton Doiley, vedoucí Riverdalského skautského oddílu, byl na výpravě za ptactvem, když v tom spatřil Cheryl na břehu řeky. Riverdaleská policie prohledala řeku Sweetwater kvůli tělu Jasona, ale nic nenašla. O týden později, rodina Blossomových pohřbila prázdnou rakev a Jasonova smrt byla prohlášena za nehodu, podle příběhu Cheryl, která to okolo vypráví. Cheryl upustila rukavici do vody a Jason se natáhl, aby ji chytil, když v tom náhodou přepadl přes okraj, zpanikařil a utopil se. A pro nás, kteří si právě povídáme o červencové tragédii, poslední den prázdnin, se nová záhada přihnala do města.