Road No. 1

Méně patosu a byla by to lahůdka

Možná, kdyby Comrades nebyli moje srdcovka, tak bych hodnotila jinak. Takhle z toho srovnání Road No. 1 vychází dost mizerně. Ano, ukazuje sílu přátelství, jaké může vzniknout jenom ve válce a v boji. Ukazuje lásku až za hrob. Jsou v něm silné scény. Dokonce naznačí i osudy těch, kteří byli válkou rozděleni. Ale zároveň má seriál spoustu hluchých a až příliš patetických míst, které mě prostě nebavily. Většinou nepřetáčím, takže jsem je s pohledem na hodiny přetrpěla, ale kdyby měl seriál o pár dílů míň a tím i větší spád, bylo by to ku prospěchu věci. Oba mužští hlavní hrdinové byli excelentní a So Jisub ukázal, že umí víc než jenom jeden výraz v našpulené tváři. Hlavní hrdinka oproti svým kolegům působila jako šedá myška a nebavila mě. Ještě že aspoň soundtrack byl jaký byl. Tedy výborný a ústřední píseň Same Heart královny korejského soundracku Baek Jiyoung je tak nádherná, že mi bude ještě nějakou dobu znít v uších. Nic víc mi ale seriál nedal. Škoda, čekala jsem víc.