plakát seriálu

Rozum a cit

(Sense & Sensibility)

Názory uživatelů

Sense and sensibility

Na první pohled mě zarazilo, jak je seriál Sense and sensibility neuvěřitelně podobný stejnojmennému filmu z roku 1995 (typově podobní herci, naprosto stejné účesy…). Knižní předloze se ovšem přibližuje mnohem víc.
Už úvodní scéna mi trochu vyrazila dech, ale budiž, je to moderní verze. Pro ty, kterým to hned nedojde, jako třeba mně:-), tak je to zlotřilec Willoughby a Eliza.
Mojí nejoblíbenější postavou tohoto příběhu byl, je a bude plukovník Brandon. Tady konečně dostává zasloužený prostor. David Morrissey jako plukovník Brandon má ale jednu velkou vadu – není to Alan Rickman:-) Být na místě Marianne, Willoughby by vedle něho neměl šanci:-) Willoughby v téhle verzi totiž chvílemi vypadá jako úchyl nabízející malým dětem lízátka.
Je to výpravná podívaná s dobovými kostýmy, příjemnou hudbou a nepříliš známými herci. Tentokrát se mi taky moc nelíbila ani lokalita, ten domek na útesech omývaných mořskými vlnami a ve větru se houpající mušličky mi prostě nesedly. Co mě naopak zaujalo, je důraz na vedlejší postavy – Margaret působí mile a inteligentně, ten malý zrzavý Dashwood mě vždycky rozesmál, jen co se objevil na obrazovce, a k tomu úžasně protivné slečny Steelovy.
Některé scény působí uspěchaně a trochu rušivě, třeba odjezd plukovníka Brandona a pak ten konec. Taky rytířský souboj podle mě působí trochu jako pěst na oko. Je kvůli Marianne? Je kvůli Elize? Těžko říct. A co ty polibky, to se prostě do austenovských románů nehodí. U Jane Austen je to všechno o pohledech, o letmých náhodných dotycích, ne o líbání. Prostě moderní verze. Na druhou stranu se mi líbila scéna na plese v Londýně, kdy plukovník podpírá Marianne, a scéna v kočáře, kdy Marianne říká, že plukovník je skutečný romantik. Taky Edward nepůsobí jako úplný ňouma a jeho společná scéna s Elinor, ve které mu tlumočí nabídku plukovníka Brandona a oni od sebe stojí strašně daleko, je jedna z mých nejoblíbenějších.
Seriál úplně nesplnil moje očekávání. Chvílemi totiž působí Sense and sensibility trochu sterilně. Těšila jsem se na Mariannino přehnané romantizování a Elinor stojící nohama pevně na zemi, což jsem taky dostala, ale v hodně umírněné verzi. Celkově se mi tato adaptace líbila, ale ve srovnání s Pride and prejudice a Emmou mi přijde nejslabší.

60 %
100 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
100 % lidí s názorem souhlasí
Vyjádřili se 3 lidé

Mini-seriál

Jde na to koukat. Má to své dobré i špatné stránky. Jako vše.

50 %
0 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
0 % lidí s názorem souhlasí
Vyjádřili se 3 lidé