Sabrina uvaří potravinu, díky níž se dostane do 60.let, aby koupila staré rifle Hildy. Salem tloustne a tety ho nutí držet dietu a nechtějí mu dát najíst. Salem zoufale hledá něco k jídlu a najde u Sabriny časíček - potravina pomocí níž se dostane do 60.let. Jenomže se do 60.lét přesune celý svět a Sabrinu to ze začátku baví, protože se nemusí ve škole učit a všichni jsou na ní milí. Jenomže pak ji nechtějí přijmout na vysokou školu, protože je žena a ta nemá právo studovat. Navíc Harvey přijde s jeho ideálním plánem pro život - domov v minibusu se Sabrinou, kupa dětí, květiny, možná později svatba a to Sabrinu ještě víc dopálí a chce zpátky do své doby. Jenomže časíček je v Salemově žaludku a ten ho odmítá vydat.
(Salem sežral časíček a všichni jsou v 60. letech) Sabrina: Cítím sardinky. Salem: Zajímavý nápad, ale sardinky a horký sýr se k sobě teda moc nehodí. Sabrina: Ne, ty sardinky cítím z tebe. Saleme, tys sežral časíček! Salem: Nesežral! Co je časíček? Sabrina: To, co jsem měla na stole. Salem: Jejda... chci říct, který časíček? Sabrina: Dělej, vyzvrať to. Hilda: Slyšíš, Saleme, už mě nebaví sedět na zemi v tureckém sedu. Salem: Co mám podle vás dělat? Mám ho v žaludku, teď už spíš v dvanácterníku, tak jako tak ho ze mě nedostanete. Zelda: Ale já vím, jak na to. Salem: Doufám, že na to nebudou potřeba gumové rukavice. Zelda: Dám ti tvou kocouří medicínu. Sabrina: Aby se čas vrátil zase do normálu. Salem: Já kocouří medicínu nesnáším. Je mi jedno, co píšou na obalu, rozhodně nechutná jako žvejkačka. Nevezmu si jí, k tomu mě nedonutíte. (utíká ven) Sabrina: Chyťte ho, nebo se vám na podlaze dodávky narodí prasynovec Měsíční světlo.
(Salem má dietu.) Salem: Jedna plechovka k snídani, jedna k obědu, a pak k večeři kukuřice. To bych se nechal radši znovu zavřít do myčky. Sabrino, moje milá... Sabrina: Ne, sežral jsi mi pomádu na rty.