Zelda a Hilda Sabrinu důrazně varují pře dobročiným čarováním, které by se ji mohlo vymstít. Sabrina však varování tet nebere vážně. Při návštěvě Valerie dopřeje jejím rodičům jedno splněné přání. Ti si přejí, aby jejich Valerie byla stejně chytrá a optimistická jako Sabrina. Přání se vyplní a tak Valerie začíná být chytrá, vtipná a blonďatá jako Sabrina a co víc, má i její čarodějnické schopnosti. Salem maluje obrazy, které Hilda prodává. Aby stoupla cena obrazů nechá Salem do novin otiskne zprávu o Hildině smrti.
Zelda: Hildo, věděla jsi, že jsme v novinách? Hilda: Vážně? Kde? Zelda: Na stránce s nekrology. Tys mi neřekla že jsi zemřela. Hilda: Buď je posmrtný život úplně stejný jako předsmrtný... Nebo mi tu někdo něco vysvětlí. (Obrací se na Salema.) Hilda: Saleme? Salem: No, každý přece ví, že hodnota děl vzroste, když umělec zemře. Tak jsem tomu trochu pomohl. Zelda: O mě tu píší jako o dlouholeté společnici. Hilda: To si budou všichni myslet, že jsem mrtvá! Salem: A co ti vadí? Stejně vycházíš z domu jen málokdy.
(Sabrina chce pomoct s rozluštěním rodiného tajemství s ženou z fotky kterou našla na půdě.) žena: No, nic sem ti neřekla, ale když byl tvůj strýc Rupert ve vězení za spronevěru, měla jeho žena poměr s Rupertovým bratrem Sinclarem, ale ten za ten výbuch nemohl... Sabrina: Páni! Takže Spellmanovi nebyli vždycky takový ubožáci jako jsou dneska?!
Zelda: Už mám jeho chování právě dost. Nenechám si to už líbit. Salem: Zničíme všechno, co mu je jen trochu drahé. Otevřenou bránu do světa utrpění. Zelda: Já mu napíšu velmi ostrý dopis. Salem: Ty jsi hotový Terminátor.