Joel: Než vyřešíme tohle, ať je to cokoliv, mohla bys mi vyjít vstříc na půl cesty. Aspoň kontroluj některé své impulzy. Sheila: Přísahám, že jsem s Garym nespala! Joel: Já ti věřím. Sheila: Ale snědla jsem jeho koule. No, jednu z nich. Počítá se to jako vyjití na půl cesty?
(Sheila a Joel odklízejí tělo v plastové krabici, ale místo víka mají fólii.) Joel: To víko by se hodilo. Sheila: Nemohla jsem ho najít. Joel: Jasně. Jeden by řekl, že bude u té krabice, toť vše. Sheila: Můžu ho hledat, až se vrátíme domů, zlatíčko. Joel:(začíná se rozčilovat) Domů? A k čemu nám pak bude, když v ní bude nacpané tělo a bude pohřbená uprostřed pouště?! (opět mile) Miláčku.