(Jiří čte úpravu příběhu od dědečka a Saturnina.) Účetní Sláma v původním příběhu: Jste padouch. Hnusný sobec. Vaše dcera miluje mě, ale Vy ji proti její vůli chcete provdat za bankéře Vilda! Přepracovaná verze: Setapouch. Sobý hnusec. Vaše dcera miluje mé.
(Doktor Vlach čte dopis od svého kolegy.) Doktor: Ve Vašem dopise stálo, že klíč je na stromě ve výšce 3 metrů. V návalu prvotního vzteku jsem se pokoušel na strom vyšplhat s batohem na zádech. Zmíněný klíč nebyl ve výšce 3 metrů, ale 7. Drahý příteli, děkuji. Zažil jsem zde jedny z nejkrásnějších dní svého života. Oplácím se Vám ve Vašem duchu a Vaše horská tůň z Vás udělá olympionika. Klíč od srubu je v tůni. Jiří: Jak je ta tůň hluboká? Doktor: Metr, dva. Barbora: Tři? Čtyři? Doktor: Ne, to není hluboká tůň. Jiří: Tak neprodlužujte svá trápení doktore a hop... Doktor: Hop co?
(Dědeček cvičí se Saturninem Džiu-džitsu.) Jiří: Nevím, jestli je to skutečné Džiu-džitsu, ale na tetu Kateřinu by to stačit mohlo. Doktor Vlach: Ta je tu taky?! Jiří: Ta je všude...
Saturnin: Pan ředitel přeje pevné zdraví a posílá Vám koňak. Jiří: Saturnine, gentlemen nikdy nepije alkohol před odpolednem. Ani o dovolené. Saturnin: Máte naprostou pravdu. Každý svého zdraví strůjcem. Ale jak se říká: Musíme tam všichni. Jiří: Saturnine jsou věci, o kterých se nežertuje. Je to pravda? Saturnin: Jak říká jedno z nejpravdivějších a nejkrutějších přísloví: Kam čert nemůže, nastrčí babu. Teta Kateřina s Miloušem právě dorazili.