Epizoda 4×22 – Dvakrát zabitý nebožtík (The Double Death of the Dearly Departed)
100 %
Pro odškrtnutí/hodnocení epizody se přihlas.
Kolega z Jeffersonova institutu zemře na zástavu srdce. Při smutečním rozloučení ale všetečná doktorka Brennanová zjistí, že byl zavražděn.
Pozor následuje podrobný obsah včetně spoilerů
Tým Jeffersonova institutu se jede rozloučit do sídla rodiny Reillyových s kolegou Hankem Reillym, který zemřel na zástavu srdce v důsledku srdeční vady. Mezi přítomnými je Hankova matka, těžce nemocná Anne i jeho bratr Barney. Když se doktorka Brennanová přiblíží k Hankově rakvi, zjistí, že nabalzamovaný Hank má zlámaná žebra a na hrudi podlitinu. Na základě toho usoudí, že byl zavražděn, a proto chce zabránit jeho kremaci. Soudce však odmítne příkaz vydat – a Kůstka s Boothem Hankovu mrtvolu potají ukradnou a převezou do své laboratoře. Ostatní členové týmu zatím hlídají, aby se k rakvi nikdo ze smutečních hostů nepřiblížil...
V laboratoři doktorka Saroyanová zjistí, že Hank byl prohlášen za mrtvého v době, kdy ještě žil. Na jeho těle objeví několik bodných ran lékařským trokarem. Když Kůstka ukáže fotografii Hankova hrudníku balzamovači Franklinu Tungovi, který má poměr s Hankovou ženou Helen, Tung se přizná, že Hanka pobodal on. Právě se totiž chystal začít s balzamováním, ale Hank prý najednou otevřel oči a hýbal tělem, což Tunga vyděsilo. Camille při pitvě objeví v Hankově těle jedovatý neurotoxin, který se používá jako lék na srdeční arytmii. Pravda je tedy taková, že Tung Hanka sice zabil, ale ještě předtím Hanka kdosi otrávil...
Booth: Když zemřu, chci, abys mi udělala laskavost. Kůstka: No, ty zemřeš, Boothe. To je nevyhnutelné. Booth: Dobře, to je jedno, Kostičko. Když nevyhnutelně padnu mrtev dříve než ty, rád bych, abys vyšla ven, víš, vyhradila si nějaký čas a čas od času se mnou promluvila. Kůstka: Budu se cítit hloupě, když budu vědět, že mě neslyšíš. Booth: Slib mi to. Kůstka: Slibuji. Booth: Tak vidíš. Souhlasilas. Nemyslel jsem, že budeš souhlasit. Teď, proč jsi souhlasila? Kůstka: Věřím, že když budu předstírat, že jsi stále tady, budu se na okamžik cítit lépe. Taky, mluvení s tebou bude ode mě vyžadovat, abych se obrazně dívala na sebe tvýma očima, opět dočasně. A myslím, že mě to donutí žít svůj život úspěšněji. Booth: Víš co, Kostičko? To je ta nejlepší věc, kterou o mně kdy kdo řekl. Kůstka: Řeknu to na tvé pohřební hostině. Booth: Teď prší. No tak. Pojď pod deštník. Prší. Jen se ujisti, když mě budou dávat do země, že jsem mrtvý. Kůstka: Jo, žádný problém. Booth: Dobře? Možná, víš, nech mé tělo venku na pár hodin a čas od času mě zkontroluj. Kůstka: Radši bych tě zmrazila, jinak bys začal smrdět.
Kůstka: Co je to? Booth: To je whisky. Je to pohřební hostina, Kostičko, jasné? K tomu patří i pití. Kůstka: Měli bychom si ponechat jasnou mysl, abychom mohli vyřešit vraždu. Booth: Kódové slovo, jasné? Pro "vraždu". Kůstka: Dobrá. Booth: Chci, abys místo toho řekla "překlad", rozumíš. "Překlad", jasné? Kůstka: Dobrá. Někdo "přeložil" Dr. Reillyho a my musíme zjistit, kdo. Booth: Kostičko, je vůbec nějaká možnost, že se jen cítíš nesvá, že toho chlapa neznáš, ale my ostatní ano? Takže to jen přetváříš v to, že říkáš, že byl "přeložen" místo toho, že bys třeba řekla, že zemřel přirozeným způsobem? Kůstka: Ne, taková možnost není. Booth: Proč si teda myslíš, že byl "přeložen"? Kůstka: Dobrá, růže, kterou mu asistentka nechala na hrudi, spadla na bok. Takže jsem ji chtěla vrátit a dotkla jsem se ho. Booth: Ty ses ho dotkla?! Kůstka: Mrtvých lidí se dotýkám neustále, Boothe. Cítila jsem prasklá žebra. Vlevo od druhého do čtvrtého. Booth: Napij se, můžeš? Kůstka: Proč? Booth: Protože doufám, že odpadneš.
(Booth s týmem zjistili, že Hanka zabila jeho matka.) Hankova matka: Dělejte co musíte. Co horšího se může stát, ne? (O pět dní později je Hankova matka mrtvá.)
(Kůstka s Boothem "kradou" mrtvolu z pohřbu. Hodgins zrovna o nebožtíkovi mluví a vidí přes okno, co Booth s Kůstkou dělají.) Hodgins:(nervózně) Oh, pane Bože. Eh, pane Bože! Hank. Ah. Cha cha cha. Hank nás opouští. Teď. Kam se odsud asi vydá? Kdo ví?