Angela:(k Hodginsovi) Chceš udělat svět lepším místem, Jacku? Tak zkus zavřít klapačku alespoň na tak dlouho, abychom slyšeli i něco jiného, než jen zvuk tvého hlasu.
Angela: Musíš přemýšlet, než něco řekneš. Brennanová: Proč? Můžu si říkat co chci, aniž bych o tom musela nejdřív přemýšlet. Angela: Ano, ale muži nejsou jako my - jsou křehčí a potřebují pomoc. Fakt, že si myslí, že my jsme ty, co potřebují pomoc, je důkazem naší nadřazenosti.
Brennanová: Žádný signál, žádná voda - jak dlouho myslíš, že tu přežijeme, pokud se šerif nevrátí? Booth: Tři dny maximálně. Angela: Jak daleko jsme od dálnice? Booth: Pět dní minimálně. Brennanová: Ty počty se mi nelíbí.
Brennanová: Porota má Michaela raději než mě. Zjevně to je problém. Jsou snad hloupí? Dr. Goodman: Ve srovnání s vámi ano. Ovšem ve srovnání s vámi je hloupá většina světa.
Booth: Při milování se ze dvou lidí stává jedno tělo. Temperance: To je vědecky nemožné, aby dva objekty zaujímaly tentýž prostor. Booth: Ale důležité je, že to zkoušíme. A když to uděláme správně, dostaneme se blíž. Temperance: K čemu? K porušení fyzikálních zákonů? Booth: Ano. Je to zázrak!
(Zjistili že hrobař udělal chybu.) Booth: A to byla chyba. Tady vidíš že hrobař není Bůh Kůstko. Protože Bůh žádné chyby nedělá. Angela: No já nevím, to že nechal varlata venku mi nepřipadá jako moc dobrý nápad.
Booth: Já tím nemyslel, že jsi ujetá. Brennanová: Řekl jsi, že přepínám na ujetost. Booth: Omlouvám se. Víš co? Od teď se budem vyhýbat génium, protože by sis o mě začala myslet, že jsem blbej. Brennanová: Co? Ale toho se neboj. Já už přece vím hodně dávno, jak moc blbej ty jsi. Booth: Hm... Brennanová: Tedy, co jsem řekla je pravda, ale i tak to vyznělo dost divně. Takže asi bych teď měla říct, že je mi jedno, jak moc jsi blbej. Je to lepší? Booth: Ne, ne. Vůbec ne.
Dr. Sweets: Dobrá, když to půjde dobře, tak se přestanu znepokojovat. Vypustím vás do vašeho přirozeného prostředí. Booth: Za co nás máš? Za pstruhy potoční?
Booth: Pro ten páreček to musel být pěkný šok. Chci říct - vlezou si do horkého bahna a ruka kostry jí šťouchne do - však víš... Brennanová: Anusu. Booth: Kostičko! Brennanová: Co? Je to klinický termín pro tu část těla, Boothe. Sweets: Doktorko Brennanová, agente Boothe. Nemýlím se, když řeknu, že využíváte práce, abyste se vyhnuli konfrontaci s osobními záležitostmi? Booth: Proč? Protože nechci mluvit o - víte čem. Brennanová: Anusu. Booth: Tobě se to slovo líbí, co? Sweets: Bavíte se vy dva vůbec o něčem jiném než o práci? Booth: No, je to lepší, než se bavit o - víte čem. Sweets: Anusu? Booth: Co to s vámi dvěma je?
Brennanová: Doktor Sweets říká, že pracujete s tropickými rybami. April: Ano, miluju ryby, jsou jako lidé. Brennanová: Ne, ne, nejsou. Lidé nemohou dýchat pod vodou.
Hodgins: Máš klíč? Booth: Jo, vzal jsem si vlastní. (Booth zvedne páčidlo.) Hodgins: Počkej, počkej. Počkej, počkej! Booth: Co? Hodgins: Můžu to udělat já? Booth: Ne! Ty mě taky nenecháš hrát s tvými brouky!
Cam: Moje sestra nás má vyzvednout, ale jako vždy má zpoždění. Booth: Možná má zpoždění, protože uvízla v zácpě. Cam: Možná má zpoždění, protože je zrovna výprodej.
Booth: Camille, jsi už dospělá. Nemůžeš žít svůj život ve strachu z toho, co si myslí tvoje rodina. Cam: Seeley, nebude to tak navždycky. Jednoho dne umřou.