Booth: Nechtěla bys někdy být taková, jako my všichni ostatní, místo abys neustále jenom paralyzovala lidi? Kůstka: Ty z náš, kdo říkají jen pravdu, vždy čeká nelítostné odsouzení. Koperník, Galileo. Jednoduše se s tím musím vypořádat.
Angela: A bude v těch botách ještě dost potu na zjištění DNA? Hodgins: Jo, lidská noha vypotí průměrně šálek potu za den. Angela: Víš, jsou jistý věci, který nepotřebuju vědět.
Angela: Měl bys vymyslet způsob, jak získat elektřinu bez zapojení vzácných historických přístrojů, jejichž cena začíná na 50 tisících. Hodgins: Tak to svedu na Wendella.
(Hodgins ukazuje Clarkovi dárek pro Angelu k Valentýnu.) Clark: Oh. Páni. Co to je? Hodgins: Egyptská nádoba na slzy. Clark: Valentýnská nádoba na slzy? Hodgins: Jo. Dávali je faraónovým otrokům, když je s nima pohřbívali v pyramidě. Clark: Aby do nich brečeli. Hodgins: Byli smutní, že faraon umřel. Clark: Já bych řekl, že brečeli, protože byli otroci a ještě je pohřbili zaživa.
Hodgins: To tady budeš jen tak stát?! Fisher: Nemůžu vůbec nic dělat dokud nedostanu do rukou kosti. Ale neboj se o mě, mám tu svoji hudbu vln. (Fisher si nasadí sluchátka.) Hodgins: Vážně? Fisher: Ano. Hodgins: Já tu dělám steaky z plísně a ty posloucháš... Ty už mě zas neslyšíš, že ne? Fisher: Ehm. Už se ti podařilo určit plíseň? Hodgins: Nemůžeš mě slyšet, takže si můžu klidně říkat co chci, ty směšnej kašpare. (Fisher ukáže zvednutý palec a Hodgins se spokojeně usmívá.) Fisher: Umím odezírat ze rtů.
Booth: Ten blbec byl otrávený a zastřelený. Že ho ještě neprobodli a neupálili. Kůstka: Blbec je zřejmě trochu drsný výraz pro muže, který jenom žil stylem, který ti není moc příjemný. Booth: Co trouba nebo idiot?
Angela: Copak je to? Hodgins: Částice ze zpětného rázu, které se dostaly do oběti po výstřelu. To nebylo moc jasný, že ne? Angela: Přestala jsem poslouchat.
Angela: Páni, to byl chudáček. Tři ženy! Kůstka: A byly to sestry! Angela: Já vím, to už jsi mi říkala. Kůstka: Ovšem neprovozovali pohlavní styk skupinově, ale dodržovali dost přísný pořadník. Angela: Ale proč vůbec chce mít jeden muž tři ženy? Kůstka: Se třemi ženami může zplodit jedenáct dětí za osm let. Angela: Ale představ si toho nádobí!
Sweets: Řekly ty ženy, že jsou šťastné? Booth: Říkaly, že ano. Sweets: Mají i alibi? Kůstka: Byly doma a společně nesly na bedrech ekonomické břemeno. Booth: Jo, stříhaly kupóny.
Angela: Nemůžu uvěřit, že je to otrokářská loď! Kde ji našli? Kůstka: U pobřeží Marylandu. Může vrhnout nové světlo na obchod s otroky. Cam: A nebo mi taky úplně zkazí spaní.
Booth: Mám ji. Kůstka: Řeč jejího těla nic nedokazuje. Booth: Na tohle máme každý svoji definici. Proto nemůže nikdo překonat naši kriminologickou brilantnost. Kůstka: Tohle jsi vyčetl z ubrousku v restauraci? Booth: Z komixu. Pořád na sobě pracuju, víš?
Kůstka: Kam jdeš? Booth: Identifikování oběti trvá věčnost. Jdu pro kafe. Cam: Richard Dominic Genaro. Narozený 25. září 1986, metr 82, 82 kilo. Booth: Nebo se stačí podívat, jestli má doklady.
Angela: Oh bože, to je hnus. Hodgins: Vysávání jejich nosů nebo toho, co byly, je zábava. Jdeš pomoct? Angela: S našima dětma si nikdy nebudeš hrát bez dozoru.
Angela: No a jak ti to jde s Boothem? Není zvláštní ho zase vidět? Kůstka: Ani trochu. Je to hezké. Angela: Žádný ozvěny starých pocitů? Nic takového? Kůstka: Booth se v Afghánistánu zamiloval. Angela: Oooh. Zlatíčko, to mě moc mrzí. Kůstka: Proč? Ty jsi do Bootha zamilovaná? Angela: Trošku, ale to jsem nemyslela.
Kůstka: Ale my jsme ten případ nevyřešili. Pouze jsme zjistili, že ony ostatky nepatří Loganu Barttletovi. Zbývá zjistit, čí jsou ostatky v Camině laboratoři a co se mu stalo. Caroline:(ironicky) Máte naprostou pravdu, doktorko. Jak jsem mohla přehlídnout tak základní věc? Kůstka: Pro kognitivní pohotovost je zásadní průtok krve. Možná málo cvičíte.