Scholar Who Walks the Night
(Bameul Geotneun Sunbi)
Chudák princ Sado
Asi takhle. Kdyby tam nehrál žampión mého srdce, tak bych si to vůbec nepustila, natož abych se vrhla na překlad. Upíry s vyceněnýma zubama prostě vůbec nemusím. Jenže on tam hrál. A znovu dokázal, že si umí vybrat roli. Místy to byla jeho one man show a mně splnil sen, protože mi ukázal svoji zlou tvář. Takže kdybych hodnotila jeho, bylo by to za plný počet. jenže tam nebyl jenom on. Byl tam i Changmin a ten má do herce asi tak daleko jako já do herečky. Jeho nehraní bylo strašné a jeho postavě jsem nejenom nevěřila ani slovo, ona mě vůbec nebavila. Bohužel mě nebavila ani jeho královská choť, kterou mám jinak docela ráda. Takže tihle dva byli propadák. Ještě že na nich to zase tak nestálo. Lee Yoo-bi jsem si zamilovala a Soo-hyuk v roli Gwia byl prostě excelentní. Ten chlap má tak temné charisma, že mu tyhle role neskutečně sluší. Příběh jako takový nebyl špatný, i když žádná hitparáda to taky nebyla. Ale našly se tam scény, při kterých se tajil dech, jihlo srdce a pusa se sama od sebe otevřela. Druhá půlka seriálu byla podstatně lepší než začátek a zásah scénáristy Time Between Dog and Wolf byl hodně znát. Děj získal na dramatičnosti a začal parádně odsejpat. Co mi ale opravdu dost vadilo, byl po emericku upravený příběh o princi Sadovi (Sadongovi). Je obecně známo, že ho jeho otec nechal zavřít do truhly na obilí, kterou nechal postavenou na slunci, což nebohý princ nepřežil. Když jsem tady viděla, že byl shozen do studny a následně zabit upírem, nevěděla jsem, jestli se mám smát nebo brečet. To si proboha nemohli vymyslet jiného korunního prince? Pro někoho je to nepodstatný detail. Mně bohužel vadil. Ale abych to nějak shrnula. Seriál jako takový za 60 %, Joon-gi za 100. Takže těch 80 % je tak akorát.
Tenhle seriál má 2 dobré věci
1. je Lee Joon Gi a 2 Lee Soo Hyuk. Bez nich je seriál jako žlučníková dieta- najíte se, ale je to nemastné neslané. Hlavní představitelka Lee Yoo Bi je nudná, nezáživná, líbačky s ní mi připomínají první zkušenosti ze školky. Joo Gi, samo sebou na 1*, jak jinak. Příběh nebyl špatný, ale nebylo to úplně ono, možná jsem teď dost kritická, protože jsem nedávno dokoukala moon lovers, což je naprosto emoční vývar a tohle je vedle toho instantní polívka do hrnečku.
Neříkám, že to nestojí za zhlédnutí, to určitě stojí, ale nečekejte, že se z toho stane vaše srdcovka.