Příběh se zaměřuje na primáře Kelsa, který si začíná připadat úplně zbytečný. Celá nemocnice se hádá o válku v Íráku kvůli vojínovi kterého mají na ošetřování a on to nedokáže zastavit.
Dr. Kelso: Ahoj, synu. Jak se ti vede? pacient: I když nikdo nikdy nepřijde, tak pokaždé, když zmáčknu tohle tlačítko, se citím o trochu líp. Dr. Kelso: To je morfium. pacient: To vysvětluje mnohé.
JD:(O Dr. Kelsovi.) Ani se neobtěžoval naučit jména praktikantů. Dr. Kelso: Poslouchejte, tváře. Abych nám všem ušetřil čas, budu všem mužům říkat "Dave" a všem ženám "Debbie". praktikantka: Já se opravdu jmenuju Debbie. Dr. Kelso: Tak s ohledem na ostatní, ty budeš Příšerka. Daveové, Debbie, Příšerko... Budu ve své kanceláři.
Turk: Kdo, do háje, řekl Carle nakládačko?! JD: Já. Když ty budeš říkat Carle nakládačko, tak já můžu Isabelle říkat "malá okurčičko". Líbí se mi to. Turk: Ujednáno.
JD: O válce vím všechno... údržbář: Vážně? (Vezme glóbus.) Ukaž na Irák! JD: Proč máš na svém úklidovém vozíku glóbus? údržbář: Kdybych se ztratil. Poradím ti. Nevypadá jako bota. JD:(Dloubne prstem do glóbusu.) To je Irák! údržbář: To je Čína... JD: Ty jsi Čína! (Odejde.) údržbář: Takhle mě urážet...