JD má dvě pacientky se slabým srdcem a podle něj existuje v nemocnici rovnováha, že když někdo umře, někdo jiný dostane šanci žít. Elliot bojuje s primářem o ženskou šatnu a Turk se snaží požádat Carlu přes všechny peripetie o ruku.
(Elliot si jde stěžovat na společné šatny.) Elliot: Dr. Kelso, už mám dost toho svlékat se před cizími muži! Dr. Kelso: Myslím, že mluvím za všechny, když řeknu: "My to nějak přežijeme."
Dr. Kelso: Tede, Dr. Koppleman mi oznámil, že bude vyklízet kancelář vedle té mojí. Jeho zhoršující se zdraví mu nedovoluje, aby u nás nadále pokračoval. Ted: Božínku, neměli bychom mu poslat lístek s přáním všeho nejlepšího? Dr. Kelso: Samozřejmě. Podívej se, jestli nenajdeš něco ve smyslu: "Mrzák s artritidou nebo ne, do západu slunce vypadni z mé nemocnice abych mohl zbourat zeď tvé kanceláře a udělat z té své jednu obrovskou." Ted: Víte o tom, že jste úžasný člověk? Dr. Kelso: Nechci být necitlivý.