Scrubs: Doktůrci

JD se vymlouvá, že byl unavený, protože večer sledoval maraton Designing Women.

Turk: Zbavím vás toho žlučníku tak rychle, že vaše slezina řekne ledvině: "Kam se poděl Frank?" Přesně tak, ledviny pojmenovali váš žlučník Frank. Už o tom ani na moment nepochybujte. Já jsem totiž bourák! Jsem borec!

pacient: Proč mi musíte odoperovat žlučník?
Dr. Cox: Protože máte žlučníkové kameny, pane Hoffnere.
pacient: A proč mám žlučníkové kameny?
Dr. Cox: Možná jste snědl žlučníkový balvan a upadl na břicho.
pacient: Potřebuju žlučník k životu?
Dr. Cox: Bože můj. Je to naprosto zbytečný orgán. No, to není úplně pravda. Ukázalo se, že ho můžeme vyjmout a nacpat vám ho do pusy, abyste se přestal ptát na ty samé otázky pořád dokola.

Turk: Perry, Perry, Perry. Víš, jaký je mezi námi rozdíl? Kromě toho, že já dokážu vést rozhovor, aniž bych si každých pět sekund prohlížel svůj odraz.
Dr. Cox: Promiň. Vždy mě uhranou moje oči.

(Údržbář kreslí na sádru obrázek bordelu.)
údržbář: A je to. Ten bordel si pamatuju větší. Taky tam bylo víc prostitutek. Ale možná to je kvůli tomu, že jsem byl tehdy ještě dítě. Byly to mé dvanácté narozeniny. Chtěl jsem kolo a dostal 48-letou šlapku.

Dr. Cox: Pan Blake na lůžku tři k nám přišel s něčím, co vypadalo jako běžný problém se srdcem, ale někdo si dal tu práci, aby zjistil, že pan Blake byl nedávno kempovat a správně tak mohl diagnostikovat lymskou boreliózu. Někteří z vás si budou myslet, že je to hloupost, ale rád bych, aby onen dotyčný udělal krok vpřed a zvedl ruku nad hlavu, aby ostatní věděli, že odvedl skvělou práci. Teď není vhodná doba na to být skromný. Ukaž se. (Zvedne ruku.) Bože můj, byl jsem to já! To já. Jsem génius. Jsem jeden velký mozek. Jsem Dr. Ježíš H. Cox. Sám bych to však nezvládl. Měl bych přiznat zásluhy ostatním. Třeba praktikantovi, který provedl mylnou diagnózu.
Lonnie: To jsem já.
JD: Dej tu ruku dolů, Lonnie.
Dr. Cox: Pak tu máme rezidenta, který potvrdil onu mylnou diagnózu.
JD: Byl jsem dlouho vzhůru a koukal na telku.
Dr. Cox: A v neposlední řadě tu máme chirurga, který chtěl rozlousknout hrudník pana Blakea jako ořech a nacpat do něj kardiostimulátor, který ani nepotřeboval. Je moc skromný na to, aby se představil, tak to udělám za něj. Je černý, je plešatý, a nemůže jíst pudink, protože má cukrovku. Dámy a pánové, Chris Turk!

Elliot: Proč myslíte, že jsem s ním už spala?
(Kolem jede Kelso na elektrickém vozíčků a troubí.)
Dr. Kelso: Protože ho znáš déle než pět minut. (Se smíchem odjede.)