Epizoda 4×21 – Moje pusa na zámek (My Lips Are Sealed)
100 %
Pro odškrtnutí/hodnocení epizody se přihlas.
JD s Carlou se v opilosti políbí. Jordan zuří, když si malý Jack rozsekne čelo pod Perryho dohledem. Elliot má problém se svým pacientem, který si vzal viagru.
Jordan: Co se to se mnou děje? Chci říct, nepřemýšlím o tom, když má někdo Jacka podržet a současně jsem posedlá vším, jako jsou zlomené ruce, zlomené nohy, dušení, topení, fujtajblíci, zlá paní na hlídání, hezká paní na hlídání. Dr. Cox: Jo, mě daleko víc děsí infekční personál, krevní nemoci, zánět příušnic, spalničky, sex, drogy, rock and roll a rozhodně všichni registrovaní nezávislí, takže myslím, že mám pokryté všechno.
(Cizí paní si chtěla pochovat Jacka.) Dr. Cox: Jordan, tahle nemocnice je doslova prolezlá bakteriemi a nemocemi a ve vší slušnosti, nemůžeš vědět, jestli ta paní je chcípák, nebo jestli je tady na návštěvě chcípáka, a jestli nemakala svejma nachcípanýma rukama po jeho nachcípaný tváři.
Jordan: Právě jsme byli u plastického chirurga. Jack je v pořádku, ale kdyby ten šrám byl o pět milimetrů nalevo a šest centimetrů dolů, mohlo mu to vyškrábnout oko. Dr. Cox: To bylo teda těsně.
(Pacient má nepřetržitou erekci.) pacient: Mé snoubence je jenom dvacet čtyři. A povídala, že by dnes ráno ráda něco mimořádného. Ukázalo se, že chtěla jen posnídat s její rodinou. Ty prášky začaly působit až ve chvíli, kdy mě představovali její devadesátileté babičce. A aby toho nebylo málo, ta malá dáma mě objímala kolem pasu ze svého kolečkového křesla. Odcházel jsem z toho setkání s dýchací maskou babičky Heleny.
(Pacient má nepřetržitou erekci.) Elliot: Pane Gerste, nezdá se, že by se váš stav vracel do normálu. Myslím, že budeme muset naplánovat malou operaci, která uleví té, no... Dr. Kelso: Dřevnatosti.
Jordan: Nedáváš na něj dost pozor! Dr. Cox: A co tenkrát, co byl s tebou a málem si vyrazil mozek z hlavy o kávový stolek? Jordan: To byla nehoda. Dr. Cox: Jenom rychlá otázečka. Proč je to nehoda, když je s tebou, ale když si Jack něco udělá se mnou, je to proto, že nejsem dost opatrný? Jordan: Protože já... Já... Dr. Cox: Dobrý Bože... Nemáš slov. Vyhrál jsem! Vyhrál jsem hádku. Jacku, to je bezprecedentní. Tak jdeme, budeme na hřišti pít pivo. Bože, jak my milujeme pivo!
Dr. Cox: Skoro 50% léků na poruchu erekce je spotřebováno příležitostnými uživateli. Elliot: To nemůže být pravda. Dr. Cox: Poslouchejte. Zavřeli byste prosím všichni na vteřinku oči? Skvěle. Teď, mohli by všichni chlapi v místnosti, co zkusili šťastnou pilulku, vzít vidličku a zacinkat na skleničku? (Cinkání.) Děkuji! Elliot: Tede, všichni už přestali.
Carla: Turku, s tím vším, co se stalo, mám prostě problém ti věřit. Turk: Zlato, jestli je někdo na tomhle světě, komu můžeš věřit, tak jsem to já. Carla: Turku, nevím, jestli ti můžu věřit. Takže, jak ti mám věřit to, že ti můžu věřit, když mi říkáš, že ti můžu věřit? Turk: Bolí mě hlava.
Turk: Jo, ale nastavil jsem včera v noci budík o hoďku dopředu, takže pozdě nepřijdu. JD: Jo, ale minulej tejden jsem ho vrátil o tři hodiny zpátky, abychom zkusili, jaký to je žít v Honolulu. Turk: Jo, ale pak jsem ho nařídil o pět hodin dopředu, abych se necejtil jako úchyl, že se koukám na porno v poledne. JD: Ale pak jsem ho přeřídil na 8:08, otočil ho vzhůru nohama, abych viděl jestli bude vypadat jako "bob", což se povedlo... Turk: To je pravda. Což znamená, že ve skutečnosti je... Turk a JD: 9:52!
Elliot: Pane Gerste, co máte za potíže? pacient: Vzal jsem si nějaké prášky. Elliot: No tak, pomozte mi. Byly to veselé prášky, smutné prášky, prášky na spaní, prášky na vstávání, příčetné prášky, prášky proti bolesti, španělské prášky... pacient: Chlapský prášky. Reklama tvrdila, že bych to měl probrat s lékařem, pokud by účinky trvaly déle jak čtyři hodiny. Elliot: Jaké účinky? (Pacient se postaví a má vydutý poklopec.) Takže na vstávání.
(Turk zašívá ránu na hlavě synovi Dr. Coxe.) Turk: Dobře, jsem hotovej. JD:(myšlenky) Všichni jsme společně zadrželi dech... Dr. Cox: Chirurg bude žít!
(Turk zašívá ránu na hlavě malého Jacka.) Dr. Cox: A soustřeď se, protože ten tenounký kousek kůže na čele mého syna je pro mě daleko důležitější, než celá tvoje placákovací-hlavoholná-plešatící-pihoretná, na inzulínu závislá existence, která, a to ti garantuju, může vzít náhlý a nepřirozený konec.
Turk: Hej, chlape, mrkej, co jsem našel, když jsem vynášel smetí. (Ukáže se v klobouku.) JD: To je ten nejtrapnější klobouk, co jsem kdy viděl... JD:(myšlenky) A musim ho mít!