JD a ostatní se připravují na to, jak se rozloučí s vojínem, kterého ošetřovali několik minulých týdnů. Jenže on se pokusí spáchat sebevraždu, protože ho už nechtějí v armádě. Když mu to vyčítají, tak jim řekne, že oni k sobě taky nejsou zrovna dvakrát upřímní...
Carla: Měl jsi mě vidět, když jsem se srovnávala s poporodníma depresema. Chtěla jsem všechno vzdát. Jsem ráda, že jsem nic neudělala, protože jsem si vzala antidepresiva a už jsem se tak necítila. Turk: Přesně tak! A štěstí mojí holky stojí za všechno to vaginální sucho. JD:(myšlenky) Od té doby jsme se na Carlu nemohli dívat stejně.
Eliott: Však víte, Sylvia Plathová, Virginia Woolfová... šokující, že? Obě se zabily. Plathová strčila hlavu do trouby, ale to není nic pro mě, protože když se mi začne přehřívat hlava, chce se mi na malou a nechtěla jsem, aby mě našli v kaluži mé moči. Nikdy více, už nikdy po té hrůze na maturiťáku. Dr. Cox: Pokud stále nevíš, proč jsi se chtěla zabít, já už pomalu začínám mít docela jasnou představu.
Dr. Cox: Proboha, kdybych chtěl, aby byli moji pacienti ještě více v depresi, přečetl bych jim poslední příspěvek na Zobákově blogu. JD: "Proč je naprostá samota někdy naprosto úžasná?"
(JD telefonuje bývalé přítelkyni, aby zjistil, jestli se s ní Turk vyspal.) JD: Tady je... doktor John Dorian, randil jsem s vaší překrásnou dcerou Stacy na vysoké. Je mrtvá? Usnula v bazénu? Proboha... Náhodou, nezmínila se o sexu s černochem na vysoké? Haló?
Turk: Kámo, každý máme takové okamžiky, kdy si myslíme, že už se nevzpamatujeme. Jako když mi bylo sedmnáct. Mamka vešla do mého pokoje s pohledem, na který nezapomenu a řekla: "Je konec, Turku... Michael Jordan skončil." Dr. Cox: Je snad někdo větší idiot než ty? JD: To byl ten černý golfista?