údržbář: Já rozhoduju o tom, co je pro spolek "Mozkovny" nejlepší. Ted: Myslel jsem, že tohle je demokracie. údržbář: Tak to došlo k nedorozumění. Kdepak. Tohle je diktatura, která se tváří jako demokracie. Určitě si vzpomínáte, jak jsem získal moc během revoluce v roce 2002, kdy jsem svrhl Kylea v bitvě o sklepní kumbál. Nebo jste zapomněli naší historii?
údržbář: Dobrá. Udrž si tu svojí nově nabytou sebejistotu. Tohle je Cindy. Chci vidět nového Teda v akci. Ted: Ahoj, Cindy. Chci s tebou mít dítě. (na údržbáře) Jak mi to šlo? údržbář: Poprvé se dívám na tvou plešatou hlavu a nevidím jen svůj odraz. Vidím muže.
(Elliot se snaží vypátrat bývalého pacienta, neboť mu tehdy předepsala lék, o kterém se nyní zjistilo, že mu mohl způsobit infarkt.) JD: Koukal jsem do obecních záznamů a tvůj pacient je mrtvý. (Elliot se vyděsí) JD: Srazil ho náklaďák. Elliot:(radostně) Jo! Takže to nebylo Plomoxem? Nedostal infarkt? JD: Možná jo... V tom zlomku vteřiny, než ho srazil ten náklaďák. Těžko říct.
JD: Dělám takovou věc, kdy vezmu životní zkušenost někoho jiného, a vyřeším tak problém v mém životě. Jordan: To zní vykonstruovaně. JD: A přesto to dělám skoro každý týden.
Údržbář: Žijeme v zemi zvané Amerika. A v Americe může každý dělat, co se mu zlíbí. A přivlastnit si cokoli chce, a to jednoduše tak, že vztyčí vlajku. Tak jsem si přivlastnil své parkovací místo, tu mrtvou vačici na ulici a Dougův sendvič.