(Údržbář chodí na hodiny chiropraxe.) Turk: Tohle mi není moc příjemný... údržbář: Neboj. Už čtyřikrát jsem si to zkoušel na mopech. Žádný z nich si nestěžoval. (Pohled na polámané mopy.)
Jill: Můj psychiatr nestihl naší schůzku. Našel svojí třetí manželku v posteli se svou druhou manželkou a měl z toho takovou depku, že do sebe hodil celou krabičku Prozacu. Takže teď je v nemocnici.
Dr. Cox: Když tak ráno ležím v posteli a přemýšlím, zda mám vstát, vždycky si najdu pár pěkných důvodů. Můžu se tak vyhnout rannímu dechu Jordan. Skotská! Trochu brzo na to ji pít, ale nikdy není brzo na to o ní přemýšlet. A nakonec představa, že konečně potkám Hugha Jackmana a dám mu dárek, který mám pro něj schovaný. Bum! Nicméně, nejpřesvědčivější argument, který mě kdy napadl, je ten, že sem každý den přicházím a pomáhám zachraňovat životy. Turk: Ironií je, že během vašeho proslovu čtyři lidé umřeli.
(Carla zjišťuje, kdo měl něco s Toddem.) Glorie: Todd... je to ten velký černoch z ochranky s afrem a hákem místo ruky? Carla: Ne! Glorie: Tak to potom ne...