JD se musí vypořádat s rozchodem s Elliot. Dr. Cox zrovna nemá nejlehčí období, a tak trochu vyšiluje. Carla se snaží pro jednoho pacienta v komatu zařídit jeho poslední přání, ale tvrdě proti ní stojí primář.
Cox: Hele, kdybys ty vůbec byl schopnej naráz uvolnit všechno to napětí, který v sobě jistě máš naštosovaný, jak by to vypadalo? Jak by to dopadlo? (Představa. JD dává Coxovi hlavičku a Cox padá k zemi.) JD: Co řekneš teď, šmejde?
Cox: Tak hele, zobáku, dám ti teď skvělou příležitost odsud vypadnout dřív, něž tě popadnu za kotníky a vybílím s tebou celou tuhle Franklinovu laborku.
(Cox potřebuje výsledky toxikologie, ale nemůže v laboratoři najít laboranta.) JD:(myšlenky) Popravdě, doktor Cox není naštvaný. Jen se tak baví. (Cox všechno v laboratoři rozhází a rozbije.)
(JD se snaží promluvit s Coxem o včerejším večeru, kdy Cox JDho vytáhl v pyžamu do baru.) Cox: Když jsi dneska vstával, neříkal sis náhodou "Páni, dneska je den jako stvořený k sebevraždě"? Protože o tu se zrovna pokoušíš.
(Carla se dívá skrze sklo na pacienta v komatu, když k ní přijde Ted a šáhne jí na rameno. Carla se šíleně lekne.) Carla: K smrti jste mě vyděsil. Ted: Omlouvám se. Stává se mi to pořád. Nikdo mě nikde nečeká. Carla: Ale Tede... Ted:(překvapeně) Zná moje jméno.