Scrubs: Doktůrci

Jordan: Musíme jít k Jackovi do školky. Seymour ho prý zlobil tak, že ho Jack praštil do obličeje.
Dr. Cox: Musí tam jít i Seymourovi rodiče?
Jordan: Pochybuju, jsou to želvy.

Carla: Takže, vím, jak pojmenujeme naše dítě. Takhle to udělali moji rodiče. Když to bude holka, vyberu jméno já, když to bude kluk, vybereš ho ty.
Turk: OK.
Carla: Líbí se mi Angie pro holku.
Turk: A jestli to bude kluk... bude to Fukwant. Bezva!
Carla: Víš co? Možná bychom měli jména vybrat společně.

Dan Dorian: Tak, co je tu nového?
Turk: Carla je těhotná.
Dan Dorian: Ty vole... Smůla.
Turk: Ne, my chceme mít dítě.
Dan Dorian: Aha, tak to gratuluju! To je super.

Ted: Čtrnáctkrát jsi odmítla jít se mnou na skleničku. Kdo je ubožák teď?

Dr. Cox: Jak jistě víte, nemocnice se potýká se spoustou případů, zanedbání péče, stížnostmi na neschopné internisty, líné doktory a nešikovné chirurgy. Neboli, jak rád říkám - "na vás". Jelikož tady zpocený Tedík kombinuje svojí nekonečně malou znalost práva se svojí nulovou znalostí medicíny, jeden z vás s ním bude muset projít všechny termíny, rozluštit lékařské poznámky a nějak to všechno dostat do jeho titěrné hlavičky. Tede? Kolikrát jsem tě během té řeči urazil? Řekl bych, že pětkrát.
Ted: Jenom třikrát, pokud nepočítáte "zpocený Tedík" jako urážku. Ale moje máma mi tak říká a ona mě přece miluje, ne?
Dr. Cox: Ne, Tede, nenávidí tě. Čtyři. Takže, protože má Ted mizerný život, a to je pět, nechám ho, aby si vybral vlastní ob읻.

Carla: (o křečkovi) Ten je rozkošnej... kde se tu vzal?
JD: Doug ho našel ve střevech jedné z mrtvol. Je z toho ještě trochu mimo.
Doug: (stočený do klubíčka) Proč by se tam rozhodl žít?

Elliot: Zeptej se Kelsa, jestli by mohl do lékárny koupit nový štítkovač. "P" je rozbité a nikdo neví, co je to "enicilin".

JD: Jednám s vámi všemi individuálně. Třeba Glorie. Je jí asi 400 let, musí hodně spát. Zapracoval jsem to do rozvrhu. Vlkodlak musí být doma do rozbřesku, takže pracuje jen v noci. Magor Barry, nesmí se přibližovat k dětem. Bereme to v potaz.
Keith: Proč já nemám přezdívku?
JD: Každé příjmení se k tomu nehodí, Keithe.
Keith: Moje příjmení je Voleman.
JD: A co se z toho dá vytvořit? Nejsem kouzelník!

Dr. Cox: (o Keithovi) Ten kluk je nejlepší praktikant, jakého jsme tu kdy měli! Nejradši bych ho pozlatil, z kanceláře si udělal Keithedrálu a konvertoval na Keithismus!

JD: Dr. Coxi, můžu si půjčit pero?
Dr. Cox: Ani náhodou. Musel jsem škrtit jednu sestru, abych to pero získal.
JD: Prosím, jsem uprostřed výhružného proslovu.
Dr. Cox: Dobře, ale vrátit, nebo zemřeš bolestivou smrtí.

JD: (o rezidentech) Dnes ráno jeden pokazil zavedení kapačky. Včera jeden prováděl diagnózu z rentgenu, který měl opačně. A minulý týden začal jeden pacient hnisat, protože si jeden rezident spletl čípek s lentilkou...

Dr. Kelso: Víte, co je nejčastější příčinou úmrtí v nemocnicích?
Dr. Cox: Váš dech.
Dr. Kelso: Infekce. A víte, jak rychle se infekce v nemocnici šíří?
Dr. Cox: Váš dech.
Dr. Kelso: To nedává smysl.
Dr. Cox: Je mi to jedno!

JD: Paní Wilková, vím, jak máte ráda basketbal, tak jsem vám sehnal DVD s "Nejlepšími střelami z NBA" podepsané samotným Karimem-Abdulem Jabbarem...
paní Wilková: JD, to je tak milé!
Keith: Můj dárek je ze stejný oblasti.
JD: Vážně, Keithe?
Keith: Pan Abdul Jabbar chodí s tátou hrát golf.
Abdul Jabbar: Ahoj, Patricio. (Podívá se na DVD.) To není můj podpis. To jsi podepsal ty? To se nesmí.
JD: Ee... Vraťte se na psychinu, pane Rosenbergu... Magor...

JD: Jdeš pozdě, Keithe. Nepřekvapuje mě to, protože jsi špatný člověk.
Keith: Omlouvám se, potřebovali dole pomoct s jedním postřeleným.
JD: Lež má krátké nohy, Keithe.
Keith: Mám na sobě jeho krev.
JD: Ta může být kohokoli.
(Carla přiváží pacienta na kolečkovém křesle.)
Carla: Tady je ten postřelený.
pacient: Podívejte, moje krev. (Ukáže na Keitha.)
JD: To není vaše krev.
pacient: Ano, je.
JD: Mlčte!

JD: Nejhorší na tom, že si Ellliot vybrala jako jednorázovku praktikanta Keitha bylo, že když si dal pár piv, tak někdy zapomněl, která ložnice je její.

údržbář: Jednou jsem našel hlavu ve skladu. Vlastně je to docela vtipná historka. Dal jsem si ji do skříňky, protože jsem neměl čas ji nést do ztrát a nálezů. Jel jsem na víkend pryč a zapomněl na ní. A když jsem v pondělí přišel do práce, otevřu skříňku a WHAA!! Hlava... plus krysy. Zpanikařil jsem. Vůbec jsem nevěděl, co dělat, tak jsem ji vzal a běžel nahoru na střechu a tam ji zahodil. A nakopl jsem ji doleva jako obvykle. A teď míří přímo dolů na Kelsa sedícího ve svým kabriu. Je po mně. Jsem vyřízenej, že? Špatně! V ten moment - jestřáb. Přiletí, popadne ji a odlítne s ní... Vím, co si myslíš. Jsme uprostřed města, co by tu dělal jestřáb.

Doug: Víte, kdykoliv v márnici něco ztratím, jednoduše jdu po svých stopách. Jako teď, něco hledám a vím, že jsem šel do automatu. Pak jsem upustil čtvrťák a ten zajel támhle a ano, tady jsi. (Nadzvedne vak s mrtvolou.) Jakmile z nich spustíte oči, ztratí se. Jsou jak děti. Velký mrtvý děti.

Todd: Jakto, že jsi mě nezavolala k té chirurgické konzultaci?
Elliot: Zavolala. Jenže ty na opasku nosíš ovládání od garáže.

Dr. Kelso: Každoroční Den dárcovství krve je před námi, takže budu potřebovat dobrovolníka, aby uvítal naše hosty jako nový nemocniční maskot - kamarádská podkožní injekce, pan Píchač. Ale pravděpodobně změníme jméno.

Carla: Přísahám. Pokud mi dneska neuděláš dítě, žádný sex, dokud mi
nějaké neukradneš. Tak se snaž.

rezidenti: Doktorko Reidová. Považujeme za ubohé vaše nadržování Keithovi. Posíláme stížnost doktoru Kelsovi.
Elliot: Tak jo... Víte co? Můžete si Kelsovi říct, co chcete. Dozví se akorát fakta - spím s Keithem, může si přehazovat směny a dostává nejzajímavější případy. Sakra. Kdo chce dvacet babek?

pacientka: Pro Kristovy rány, dýchejte nosem. Zníte jako můj buldok.
Dr. Cox: Víte, jako doktor se málokdy zastávám nemocí, ale ve vašem případě mám permanentní chuť volat: "Do toho, nedostatku vápníku, ty skrytá lámavosti kostí! Jeď, jeď, jeď!"
pacientka: Pijete vodu ze záchodu? Můj buldok pije vodu ze záchodu.

(Turk jde na testy plodnosti.)
JD: Když se nedokážeš přenést přes fakt, že si to děláš sám sobě, sedni si na svojí ruku, dokud se ti neodkrví. Pak ji vytáhni a použij. Já jí pak říkám "Cizinec".
Turk: Jestli budu někdy mít děti, tak nikdy nedovolím, abys je hlídal.

Dr. Kelso: Kdybych chtěl plýtvat dechem, dal bych včera mojí ženě dýchání z úst do úst, když měla zástavu. Nebojte, je v pořádku, moje milenka byla plavčice.

JD: (myšlenky) Nemůžete si vybrat, jak budou pacienti tolerantní...
pacientka: Mladý muži, mohl byste zajistit, abych nedostala černou krev?
Turk: Pokusím se...