Dr. Cox: Je mou povinností seznámit tě pouze s jedním a jediným pravidlem. Jsme chlapi. JD: Ano, to jsme. Dr. Cox: Ženy jsou lidi. Děti jsou lidi. Chlapi jsou, samozřejmě, chlapi! Takže, šel jsem trochu napřed a dovolil si udělat pro tebe pět chlapolístků. Pečlivě si je opatruj, protože pokaždé, když se nezachováš jako chlap, jeden z nich ti seberu. JD: Nepotřebuji vaše svolení nebo vaše hloupý chlapolístky! I když to písmo je rozkošné. Chodil jste někdy na kaligrafii? Dr. Cox:(Jeden mu sebere.) Díky.
Dr. Cox:(k JDmu) Lindsey, když jsi dosáhl pozice ošetřujícího lékaře, nějakým způsobem jsi se dokázal stát členem klubu, do kterého patřím i já. Očividně tu ale nebylo žádné hlasování. Protože kdyby bylo, pořád bys slyšel, jak můj hlas křičí - Né, né, ó, dobrý Bože, tisícekrát néé!
JD: Takže, pokud máte problém najít žílu pro kapačku, tak mě prosím nepípejte. Když jste zoufalí, máme štěstí, tohle je městská nemocnice, máme tu plno závislých na heroinu, kteří jsou v tom dost zběhlí.
Dr. Cox: Já ti věřím. Elliot: Ne, nevěříte. Jen chcete, abych se ztrapnila, abyste se mi mohl smát. Jako když jste mi řekl, že banket na podporu nemocnice je maškarní ples. Přišla jsem v černé vázance jako Clarence Thomasová. Dr. Cox: Já jsem měl taky kostým. Elliot: Měl jste na sobě oblek od Armaniho. Dr. Cox: Byl jsem za "někoho, kdo ze sebe nedělá idiota". Jak to, žes to nepoznala?
Jake: Všichni jsou tu magoři. údržbář: To není pravda. Jen si položím můj pytel plný krys a něco ti povím. Jake: Pytel s krysama? S živýma? údržbář: Většinou. Hodil jsem tam jednu mrtvou. Aby všechny živé věděly, jak se mají chovat.
Carla: Copak nevidíš, proč nefunguje, když apeluješ na jeho city? Elliot: Žádné nemá. Caral: Přesně. Co tedy ale má? Elliot: Oholený hrudník, skříň plnou triček a pohled šílence. Dr. Cox: Omlouvám se. Správná odpověď, na kterou se ptala zní "obrovské ego". Mám obrovské ego.
Elliot: Vy asi nechápete vážnost situace. Jsem nebezpečně blízko tomu, abych zanevřela na muže. Dr. Cox: Ve jménu všech mužů, všech, tím myslím i včetně těch, kteří žijí v domech z bláta, dovol mi, abych zvolal "díky a alelůjá".
Elliot: Vaše rady zabraly a já bych ocenila další pomoc. Dr. Cox: Beze všeho, Barbie. Jen ti napíšu tady tenhle recept a všechno bude dobrý. Elliot: Ale tohle je předpis na slovo "NE". Dr. Cox: Užívat každou sobotní noc, když jíš sama.
JD: Tohle je Ted, náš výborný nemocniční advokát. S ničím se nepáře. Ted: Tady je má vizitka. Jake: To je papírek na upomínky. Ted: Nedostanu opravdové vizitky, dokud nevyhraju nějaký případ.
Elliot: Bože můj, je tu zas. Dobrá, tohle bude snadné. Jen mu polichoť. Řekni mu, že má hranatou hlavu. To není lichotka. Jaký tvar je lichotivý? Trojúhelník? Pyramida? Ovál. Oválná hlava. Zasekla ses na tvarech a hranatá hlava už je skoru tu!
Dr. Cox: Jestli chceš mít chlapa v hrsti, tak mě pozorně poslouchej - naprosto ho ignoruj. Carla: To je ta nejhorší rada, jakou jsem kdy slyšela. Dr. Cox: Zajímavý názor, Carlo. Máš pro nás ještě nějaké rady, než si odskočíš na manželskou terapii, kde budeš probírat ten vrak, kterej považuješ za první rok manželství?
Elliot: Jakeu. Nejspíš jedeš domů pořádně vyčistit zápach starých lidí? Jake: Promiň? Elliot: To jen tak vtipkuju, miluju staré lidi. Ale nepopiratelně mají takový svérázný zápach. Nemyslím tím nic špatného. Je to jako... jakási plesnivina. Něco, jako když vám sundají sádru a pod ní je plíseň.
Dr. Cox: Kdo je Clarissa? Elliot: Malá, plešatící ženská z lékárny. Zrovna se zasnoubila, i s tou přehazovačkou. Carla: Jestli ta se vdává, pověs vaječníky na hřebík.
JD:(myšlenky) Najít si byt však není vůbec lehké. (nahlas) Je mi líto ztráty vašeho otce. Jsem si jist, že žil úžasný život na Maple Drive 14, v bytě 4B. Byl natolik šťasten, že si užíval pračky a sušičky v domě, když ještě žil? A co pohledné sousedky?
JD: Turk a Carla začali chodit do poradny a nejsem si příliš jist, jestli si to užíval. terapeut: Carla říká, že po orgasmu brečíš. Chtěl by sis o tom promluvit? Turk: Ne, ani ne.
JD: Jo, a díky, že tohle vezmeš na sebe. Carla: Já?! Kdepak, ty jsi jeho nejlepší kamarád. Všechno, co musíš udělat, je říct "promiň" a plácnout si s ním. JD: Všechno, co musíš udělat ty, je vyspat se s ním a on ti odpustí. Kdybych se s ním vyspal já, nejspíš by ho to rozčílilo ještě víc.
Dr. Cox: Barbie, mám omezenou kapacitu místa v mozku a tvůj podnětný příběh "O malém ňadru, co nechtělo dorůst", mi právě z hlavy vytlačil naše vítězství na olympiádě v Lake Placid z roku 1980. Zázrak na ledě... pryč.