JD: Rozlousknul jsem to! Fajn, kdo má číslo pageru doktora Coxe? Komu to cpu? Mám svoji písničku o Perryho čísle. Doktor Cox sem míří, pager tři, dva, čtyři.
Turk:(O sexu se starší ženou.) Já to naprosto chápu. Na starém kole se nejlíp naučíš jezdit. Carla: Teď jsi v maléru, protože to starý kolo doufám nejsem já a zatraceně by to neměl být někdo jiný! Tak co na to řekneš? Turk: Tvoje nejoblíbenější džíny jsou moc těsný a vypadaj na tobě směšně! Carla: Cože?! No... mám problém tak i tak a tohle bylo potřeba říct.
Turk: Zbavím vás toho žlučníku tak rychle, že vaše slezina řekne ledvině: "Kam se poděl Frank?" Přesně tak, ledviny pojmenovali váš žlučník Frank. Už o tom ani na moment nepochybujte. Já jsem totiž bourák! Jsem borec!
pacient: Proč mi musíte odoperovat žlučník? Dr. Cox: Protože máte žlučníkové kameny, pane Hoffnere. pacient: A proč mám žlučníkové kameny? Dr. Cox: Možná jste snědl žlučníkový balvan a upadl na břicho. pacient: Potřebuju žlučník k životu? Dr. Cox: Bože můj. Je to naprosto zbytečný orgán. No, to není úplně pravda. Ukázalo se, že ho můžeme vyjmout a nacpat vám ho do pusy, abyste se přestal ptát na ty samé otázky pořád dokola.
Turk: Perry, Perry, Perry. Víš, jaký je mezi námi rozdíl? Kromě toho, že já dokážu vést rozhovor, aniž bych si každých pět sekund prohlížel svůj odraz. Dr. Cox: Promiň. Vždy mě uhranou moje oči.
(Údržbář kreslí na sádru obrázek bordelu.) údržbář: A je to. Ten bordel si pamatuju větší. Taky tam bylo víc prostitutek. Ale možná to je kvůli tomu, že jsem byl tehdy ještě dítě. Byly to mé dvanácté narozeniny. Chtěl jsem kolo a dostal 48-letou šlapku.
Dr. Cox: Pan Blake na lůžku tři k nám přišel s něčím, co vypadalo jako běžný problém se srdcem, ale někdo si dal tu práci, aby zjistil, že pan Blake byl nedávno kempovat a správně tak mohl diagnostikovat lymskou boreliózu. Někteří z vás si budou myslet, že je to hloupost, ale rád bych, aby onen dotyčný udělal krok vpřed a zvedl ruku nad hlavu, aby ostatní věděli, že odvedl skvělou práci. Teď není vhodná doba na to být skromný. Ukaž se. (Zvedne ruku.) Bože můj, byl jsem to já! To já. Jsem génius. Jsem jeden velký mozek. Jsem Dr. Ježíš H. Cox. Sám bych to však nezvládl. Měl bych přiznat zásluhy ostatním. Třeba praktikantovi, který provedl mylnou diagnózu. Lonnie: To jsem já. JD: Dej tu ruku dolů, Lonnie. Dr. Cox: Pak tu máme rezidenta, který potvrdil onu mylnou diagnózu. JD: Byl jsem dlouho vzhůru a koukal na telku. Dr. Cox: A v neposlední řadě tu máme chirurga, který chtěl rozlousknout hrudník pana Blakea jako ořech a nacpat do něj kardiostimulátor, který ani nepotřeboval. Je moc skromný na to, aby se představil, tak to udělám za něj. Je černý, je plešatý, a nemůže jíst pudink, protože má cukrovku. Dámy a pánové, Chris Turk!
Dr. Cox: Víte, že to není váš syn, že? pacient: Došlo mi to. Hlavně proto, že jeho matka byla v osmém měsíci, když jsem ji poznal, ale byly tu i jiné signály. Dr. Cox: Samozřejmě.
Dr. Cox: Víte, mám tu jednoho prcka, který neustále odmítá mé rady, a pak hned nasadí svůj ublíženecký výraz vždy, když ho nazvu dívčím jménem nebo mu zařvu do obličeje.
pan Muray: Dobře, možná jsem nebyl perfektní otec. Sem-tam jsem propásl jeho baseballové zápasy. A vzal jeho holku na Bahamy na dva týdny bez toho, aniž bych mu to řekl.
pořadatel: Jménem celého festivalu bych rád poděkoval našim dobrovolníkům, ochutnávačce Elliot a ano, samozřejmě, Christopherovi, živému úlu. Turk:(Včely po celém těle.) Já myslel, že jde o cereálie!
Dr. Cox: Jen tak mimochodem, tenhle moment je tak úžasný, že bych s ním podvedl ten předešlý moment, oženil se s ním a vychoval hromadu malých momentíků.
Turk: Ne! Ne! Z Elliot neuděláte nějakou flirtující manipulátorku. (k Elliot) Neber mě špatně. Venku, mimo nemocnici, hlavně s vyčesanými vlasy jsi šťabajzna, ale tady jsi jen asexuální škvára.
Dr. Cox: Hele Zobáku, existují příležitosti, kdy si chce muž nechat něco pro sebe. Jako například, že má syna, nebo že je mu 29 a má deníček s obrázkem jednorožce na obálce. JD: To? To je kůň s mečem na hlavě. Střeží mé touhy a sny.
JD: Je čas na to, abych zašel za svým nejoblíbenějším pacientem - panem Gregory Marksem. Možná potřebuje novou ledvinu, ale určitě tedy nepotřebuje nové srdce. pan Marks: Nazdárek, mám pro vás dárek. JD: Ach, můj Bože, deníček! pan Marks: Vypadáš přesně jako ten typ přecitlivělých hošíků, kteří si rádi zapisují všechny své city a pocity. JD:(v duchu) Nemůžu se dočkat, až si zapíšu tenhle pocit. Můj Bože. (k panu Marksovi) Musím vám říct, i když vím, že byste ji nepřijal, dal bych vám v mžiku svou ledvinu. pan Marks: To ne, určitě bych si ji vzal. Vzal bych ji svýma holýma rukama. JD: Úžasné. Dobře, podíváme se na kartu a uvidíme, jestli máme stejnou krevní skupinu. (v duchu) Prosím, ať nemáme stejnou krevní skupinu. Krevní skupina 0. Neshoduje se. Ano! Ano! Ano! Ano! (nahlas) Je mi to tak líto.
Jordan: Prostě jsem se bála, že si budeš myslet, že jsem špatná matka. Dr. Cox: Miláčku, jsi zlá, bezduchá a chemicky pozměněná semetrika, o které pochybuju, že je ze 100% člověk, ale... jsi úžasná matka.
JD: Můžeme vystřihnout z novin slova, která představují to, co k sobě navzájem cítíme, a udělat z nich koláž "navždy přáteli"? Turk: To teda ne. JD: A můžeme pít pivo a vzpomínat? Turk: To teda jo. JD: To je stejně všechno, co jsem chtěl dělat. (v myšlenkách) A navíc jsem už tu koláž vyrobil.
Dr. Cox:(o Jordan) Ta ženská je všude. Je tu, když ráno posiluju, když posiluju v autě na cestě do práce, a když posiluju v práci. Nemůžu se jí zaboha zbavit. Vzpomínám, jaký to bejvalo pěkný, když se stavila jenom na pár minut jednou měsíčně, aby se napásla mojí důstojnosti. Ale teď upřímně bych se nejradši zabil, kdybych nebyl přesvědčen o tom, že Jordan už by tam byla a čekala na mě v zásvětí, protože jak bych to od ní koneckonců čekal, šla by napřed a přihlásila se na věčný cyklovýlet na dvojkole po březích řeky Styx.
Dr. Kelso: Perry, mám pocit, že tě něco štve. Dr. Cox: Bobe, lidé mají soukromý život a lidé mají pracovní život a obvykle tato dvě pekla drží pěkně od sebe. Třeba já o tvém soukromém životě mnoho nevím, kromě toho, že s manželkou zacházíš jako se psem, se psem jako s manželkou, a se svým synem jako s hermafroditem, který vysává tvoje konto, aby si mohl pořídit galanterii.
(JD se stěhuje od Turka.) Turk: Pojď ke mně, kluku! JD: Ke mně, Rowdy! Turk: Ne, pojď si ke mně pro steak. Carla: Co to vyvádíte? JD: Ke komu Rowdy přijde, ten si ho může nechat. Rowdy, když půjdeš ke mně, poškrábu tě na tvém oblíbeném místě. Carla: Takže vy jste přesunuli nábytek a saháte na naši večeři holýma rukama jen kvůli fóru? Turk: Jo, přesně tak.