Drew: Co dělal Michael v mým pokoji? Denise: Nejmenuje se Michael. Drew: Má dost divný srbský jméno, takže mu říkám Michael. Má to rád. Iljevič: Nemám. Jmenuju se Iljevič. Drew: Mikeu? Vypadni!
Denise: Kdy jste se vy dva viděli naposled? JD: Ráno, cestou do práce. Ale víc než rok jsme spolu nepracovali! (na Turka) Víš co bych chtěl udělat? Denise: Zlegalizovat vztah ve Vermontu?
Turk: Přesně tak, lidi! Vážně o tom mluvíme. V mých hodinách budou všichni studenti hodnoceni podle barvy pleti! Bílí zvednou ruku. (většina třídy se přihlásí) Za pět!
Dr. John Dorian: Ne vážně, zkus mě, já zvládnu cokoliv. sestřička Laverne Robertsová: Zmiz odsud. Dr. John Dorian: Zmiz odsud. sestřička Laverne Robertsová: Dobře, zkus tohle. Dr. Perry Cox: Angie, obuj si sandály, jdeme se projít. Dr. John Dorian: Zmizni a chcípni.
Carla:(ke Coxovi) Jestli chceš kopat a ječet a přitom učit lidi, tak prosím. Ale jestli ještě jednou zařveš na mýho kamaráda, tak ti z obličeje sundán ten tvůj výhružnej úsměv, dám si ho do kabelky a nechám ho tam tak dlouho, dokud se tě tu všichni nepřestanou bát.
(Eliot se neustále baví s jednou pacientkou.) Cox: Představte si, dámy, jakou mám asi trpělivost. No, tak například jako vaše panenství. Myslela jste si, že vám vydrží napořád, jenže té osudné noci ve třeťáku, kdy jste se cítila mizerně a váš známý, Kevin, se kterým jste se chtěla jen kamarádit, se zastavil a přinesl kazetu s filmem Hříšný tanec a nějaký babský pití. A prásk ho. Panenství bylo pryč. Stejně jako teď moje trpělivost.
(Cox řekl JDmu, aby si napsal hodnocení na sebe on sám, protože nemá čas. Později ho JD najde rozvaleného na gauči, jak sleduje televizi.) JD: Doktore Cox, byl jste tu celou dobu? Cox: Ne. Právě jsem vešel dveřmi v gauči. Uhni!
(JD zachránil kameramana jedné televize.) Eliot: Když jsi teď za hrdinu, udělí ti ten, kdo tě hodnotí, zlatou hvězdu. (JDho představa.) Dr Cox: Poslouchej, děvenko. Já tě rozsekám na tolik kousků, že i moje babička, která složí tisícidílný puzzle s modrou oblohou za méně než hodinu, tě už nebude umět poskládat dohromady. Ani kdyby se vrátila v čase do doby, kdy ještě dobře viděla.
Cox: Když jsem byl sekundář já, ten tlak byl tak šílený, že mi pomáhalo jen to, že jsem běžel domů a i přesto, že moje žena spala, něžně jsem ji probudil, zadíval se jí do očí a pak ji mučil tak dlouho, dokud si nesbalila tašku a nezmizela k mámě na zbytek týdne.
Carla: Nechápu, proč to Turk řeší s Eliot a ne se mnou. Ani nejsou kamarádi. Víš, jak to myslím? Cox: Po těch 25 minutách bych to mohl vědět, leda by sis vyryla "Můj přítel se mi nesvěřuje." do obří dřevěné palice a bušila mě s ní do kebule.
(Doktoři hrají golf.) Cox: Schválně co mi tu předvedeš, ty ukňouraný vlezdoprdelko. Jdho myšlenky: Ignoruj ho. Ať za tebe mluví tvoje výkony. (JD se napřáhne, udeří do míčku a týčko, na kterém byl míček, udeří Steadmana do hlavy.) Cox: Dobrá rána.
(JD šel hrát s Kelsem a Steadmanem golf. Nečekaně přijede v golfové vozítku Cox.) JD:(o Kelsovi) Vždyť ho nenávidíte. Cox: Jo, to si piš. A to, že můžu každý týden sledovat jeho protáhlej čenich, když mu na tomhle hřišti dávám klepec, je v podstatě asi to nejzábavnější, co můžu udělat, aniž bych se dostal do problémů.
(V nemocnici mají španělsky mluvící pacientku a Carla vyčítá Eliot, že neumí španělsky.) Eliot: Jasně každý doktor mluví španělsky. (Příjde Cox a začne na pacientku mluvit španělsky.) Eliot: Nasadila jsem heparin a objednala scan. Jen jsem to chtěla ověřit. Cox: Raz, dva, tři.. Eliot: Mám jí tedy dát... Cox: Je velmi důležité, nechat mě napočítat až do deseti. Eliot: Já jenom... Cox: Hele, vy jste tady už přes měsíc a tohle je základní medicína. Nechci vám sem chodit ověřovat každou věc. Nechcete mi věnovat ani co by se za nehet vešlo, ale jestli vás zase někdy bude zajímat můj názor, buďte si jistá, že vám pokaždé řeknu, že mě dost štvete a že vždycky, když vidím ten váš ksichtík, mám chuť vás popadnout a třást s vámi tak dlouho, dokud z vás nevytřesu všechny ty hodiny mého života, které jste mi zmařila.