Steven: Vím, že tohle mohl být nejlepší večer tvýho života, a že jsi ztratil deset kilo, většinou spodem, ale musíš se uklidnit, protože náš osud je ve hvězdách a nás čeká velká jízda. Jack: Nejsi už nalitej? Steven: Trochu jo.
(Do restaurace má přijít kritička jídla, která Jacka nenávidí.) Jack:(na Tanyu) Až sem přijde, dáš jí náš nejlepší stůl, nejlepšího číšníka, pedikůru, svoji ledvinu, prostě cokoliv bude chtít, jasné? Je to otázka života a smrti.
Steven: Vidíš to telecí? Je to nádherný telecí. Kdybych byl jiný telecí, chtěl bych se s ním milovat. Jack: Strčil sis ho do kalhot, že jo? Steven: A kdyby jo? Co je s tebou, brácho?
Jack: Kdo jste? Jim: Já jsme Jim, jsem tu novej. Jack: Jima tu nemám, žádnýho jsem nenajal. Jim: To ne, jsem tu novej. Teda, byl jsem novej. Vlastně jsem nastoupil v pátek, ale pak Sergej odešel... Já se nemůžu vrátit do Utahu. Už jste jedli v Utahu? Co? Co? Snažně vás prosím, nechte mě tady. Jack: Dám ti jen půlku toho, co ti platil on. Jim: Och, božínku, to je skvělý. Díky. (Spadnou mu cibule.) Och, omlouvám se. Steven: Božínku, mám ho dohnat k slzám nebo ještě dál? Jack: Překvap mě.
Jack Bourdain: Jen abych měl jasno. Nemáte potraviny, personál, otevíráte za dva dny a chcete po mě abych řídil tuhle kuchyň? Antony Lorenso: Si. Jack Bourdain: To je sebevražda. Antony Lorenso: Si. Jack Bourdain: Beru to.
Jack: Recept na neúspěch? Jeden díl přirozenýho talentu, dva díly prvotřídního vzdělání smíchat se snadným úspěchem a vydatnou porcí chlastu, drog a ženskejch. A pořádně promíchat.