Eliza: Tak jo. Co jančíš? Proč se mi vyhýbáš? Henry: Já, ehm... Já se ti nevyhýbám. Eliza: Pláchnul jsi jako ženská, co kradla v obchoďáku. Henry: Mám přirozeně svižnou chůzi. Eliza: Jistě, takže si to vyjasníme. Rozejdu se s přítelem, svleču se na veřejným místě, vyznám se, že jsem se do tebe zamilovala a ty reaguješ přirozeně svižnou chůzí? Henry: To, že ses do mě zamilovala vůbec nepadlo. Eliza: Nepřímo ano. Odhalila jsem se. Henry: Odhalila jsi mi tělo, v tom je rozdíl. Eliza: Stop. Přestaň mi tu dávat lekce a prostě řekni, co cítíš.
Eliza: Jen aby bylo jasno, nejsem to já, kdo se bojí být ve vztahu. To ty. Henry: Já náhodou jsem ve vztahu, který je zdravý, funkční a bezproblémový. Eliza: Zníš, jako bys popisoval funkci střev.