(Henry udělal Elize pořádek ve financích.) Eliza: Díky, moc si toho vážím. Henry: Rádo se stalo. Ztrať o tom slovo po firmě. Že nejsem až takový kus vola. Eliza:(smích) Kus vola. (smích) To ti občas říká Charlie. Henry: Vážně? Eliza: No, jo, ale nejsi úplnej vůl, jenom kus vola. Henry: To je kus zmetka.
(Eliza leží v pyžamu na Henryho gauči zakrytá županem a všude jsou rozházené její věci.) Henry: Elizo? Jsi v mé kanceláři? Máš pyžamo? A piješ broskve? Ty tady teď bydlíš? Eliza: Ne, bez obav, to není pyžamo, jen domácí ohoz. No a hovím si, než se přesunu do novýho, což je prima bejvák, kde se všichni spolubydlící dělej o jídlo v konzervách. Jo, bydlím teď tady.
Charlie: Pane? Henry: Charlie, klepej, prosím. Vychovali tě ve stodole? Charlie: Ano. Henry: Cože? Charlie: Je to tak. Taky, ne přímo u stodoly, na farmě. Pěstovali jsme pšenici a taky chmel. Henry: Klepej.
Henry: Mluvil jsem s tím dědkem, jak jsi ho nazvala, kterému je mimochodem 43 let. Domluvil jsem ti splátkový plán. Budeš platit míň, než kolik utratíš za odličovací mléko. Když jsme u toho, proč utrácíš tolik za odličovací mléko?