Přes The Biggest Loser jsem se dostala i k Shedding for the wedding. Devět párů soutěží o svou vysněnou svatbu. Vysněné svatby jsou asi to nejzajímavější z celého pořadu, jdou od klasické svatby přes eko-svatbu po svatbu ve stylu vysokoškolských bratrstev nebo po vzoru Final fantasy. Některé nápady jsou vážně k popukání. Pozitivně hodnotím taky moderátorku – Sara Rue je sympaťačka.
Hubnoucí část je vybrakovaná z The Biggest Loser – vážení v páru, stejné váhy jak pro slony, dvojice trenérů. Pak je tady část svatební, kdy si dvojice nejprve vybírají nezbytné věci na svatbu, o které vzápětí soutěží. Soutěžní úkoly se tady moc nepovedly. Nejvtipnější je hned ten v prvním dílu – taneční soutěž se zvrhla v "běhej co nejrychleji po parketu sem a tam". Taky vzpomínku na chlapy tancující u tyče z hlavy jen tak nevymažu. Ta dvojice, která vyhraje, si danou věc může nechat, i když nevyhraje celou soutěž. Navíc páry, které byly vyloučeny, se v posledním dílu vrací a soutěží o líbánky snů.
Nevěsty jsou typy, které mají svoji svatbu naplánovanou do posledního detailu snad už od malička. Všechno musí být perfektní – šaty, prstýnky, dort, květiny, výzdoba, pozvánky. No a nakonec je tu taková maličkost jako ženich:-) Baví mě koukat na to, jak těm chlapům jsou nějaké kytky nebo výzdoba úplně šumák a jak se přitom snaží tvářit, že je to ta nejdůležitější věc na světě.
Až do Shedding for the wedding jsem nevěděla, jakou roli můžou hrát ubrousky pod talíř nebo návleky na židle pro celý budoucí manželský život:-) Správná odpověď je: velkou. Celých osm dílů je jedna velká nuda, žádné náročné tréninky, neustálé vysvětlování správné výživy soutěžícím, kteří to pořád nechápali, divné soutěžní úkoly. Ani vítězná svatba mě nijak neoslnila.