Válečné hry nemusí být tak bezpečná věc, jak by se mohlo zdát. Někdo začal vraždit členy civilního týmu, který se na nich podílel a přestože je Sherlock suspendován, rozhodne se v doprovodu Watsonové přijít celému případu na kloub...
Pozor následuje podrobný obsah včetně spoilerů
Sherlock se v minulé epizodě chtěl mstít muži, o kterém byl přesvědčen, že má na svědomí smrt jeho přítelkyně Irene a jeho činy mají následky. Policie samozřejmě takovýto postup neschvaluje a Holmes je suspendován. Je jasné, že podobná situace se mu příliš nezamlouvá a milý Sherlock se nudí.
Protože nemá nic jiného na práci, věnuje se svému koníčku, kterým jsou konspirační teorie. Rád prochází internetové stránky, které se tomuto fenoménu věnují a vymýšlí si svoje vlastní, které pak ostatním podsouvá. Jeden z jeho "přátel" se však dlouho neozval a Sherlock se rozhodne jej navštívit a zkontrolovat. Jelikož je to Holmes, výsledkem je samozřejmě nález mrtvého těla. Pokud si někdo myslí, že mu jeho suspendace bude bránit ve vyšetřování, tak se hluboce mýlí.
Ukáže se, že se mrtvý muž jménem Len živě zajímal o válečné hry, které se odehrály v roce 2009. Rozdíl mezi těmito hrami a ostatními z jiných let je v tom, že u těchto úřady utajily veškeré detaily a nic nebylo zveřejněno. Může to znamenat jedině to, že se během her stalo něco zásadního a vláda nechce, aby se určití lidé dozvěděli, co přesně se událo. Bezpečnost země je na první místě, jak jinak. Holmes, který má až příliš volného času, se rozhodne vyhledat všechny civilní pracovníky, kteří se her účastnili, a získat informace od nich.
Brzy vyjde najevo, že jeden z těchto civilistů přišel o život během přepadení a druhý je v nemocnici s diagnźou pokročilého Alzheimera. Holmes nemocného muže navštíví a dojde k závěru, že jde o oběť otravy, jejíž symptomy se podobají zmíněné nemoci. Zavolá proto detektivu Bellovi, ale ten mu prozradí, že se jim přihlásil pachatel vraždy Lena. Holmes se vydá na stanici si s tímto mužem promluvit, cestou ale narazí na kapitána Gregsona, který ho nemilosrdně vyhodí. Sherlocka samozřejmě takový detail zastavit nemůže. O něco později mu navíc zavolá sám Bell s tím, že se otrava prokázala a chce vědět, jakou teorii Holmes má.
Ten tak nechá zbytek civilního týmu přivést na policii, ani jeden z pozvaných ale nechce spolupracovat a odejdou. O něco později se u Holmese staví dva vládní agenti s tím, že jeden z členů týmu, kterého dříve Holmes v doprovodu Watsonové konfrontoval, byl zabit. Sherlock má samozřejmě alibi, takže jej agenti musí nechat jít. Holmes vzápětí zavolá Bellovi a požádá ho, aby ostatní členy týmu vzal do ochranné vazby. Sherlock si popovídá s dalším členem týmu, Dresdenem, a poví mu, že se musí přesunout za ostatními do hotelu, protože jsou všichni v nebezpečí. Pozdě si uvědomí, že tím, kdo všechny vraždí, je právě Dresden.
Holmes dorazí k hotelu a zjistí, že Dresden se zabarikádoval v pokoji se svou ženou a policistou, kterého vzal jako rukojmí. Holmes ho požádá o rozhovor a vejde neozbrojen dovnitř. Prozradí Dresdenovi, že už ví přesně o čem byly válečné hry z roku 2009 a proto je nesmysl likvidovat další členy týmu. Dresden se pak rozhodne policii vzdát.
Sherlock se později sejde s kapitánem Gregsonem v jednom baru a omluví se za celou záležitost s Moriartym. Kapitán omluvu přijme po svém, praští Sherlocka do břicha a se slovy, že už mu nikdy nebude věřit, ale do práce se může vrátit, odchází...
Při povídání v kuchyni stojí Holmes a Watsonová od sebe vzdáleni asi 2 metry, on si zalévá vajíčka mlékem, ve chvíli, kdy pokládá Watsonové otázku, mléko odkládá na kuchyňskou linku a ve vteřině mu ona odpovídá a to samé mléko si nalévá do kávy, aniž by jí ho Holmes podal.
Joan: Jsem si docela dost jistá, že byste neměl Clyda používat jako těžítko. Sherlock: Těžko mu to vadí. Neměla byste k tomu odkazovat jménem. Jen pak bude těžší si vychutnat polévku.
Bill: Co jste vůbec zač? Sherlock: Jmenuji se Sherlock Holmes. Jsem dočasně suspendovaný poradce newyorské policie. Tohle je Joan Watsonová. Drží mě dál od heroinu. A vy jste?
Sherlock: Jsem na řadě ve výběru písně. Vy jste vybrala nějaký bezútěšný rámus, já volím rušení. Přispívá to k přemýšlení. Joan: Rušení není píseň. Neskončí.
Sherlock: Zdravím, Clyde. (Zvedne želvu z akvária.) Joan: Vy mluvíte s Clydem? Sherlock: Umře hlady, pokud ho tu necháme. Joan: Netušila jsem, že máte rád želvy. Sherlock: Miluji je. Jsou naprosto delikátním přídavkem do polévky.
Sherlock: Všude, kam se podívám, je čisto. Je to dezorientující. Joan: Nebojte se, vaší stěny šílenství jsem se ani nedotkla. Sherlock: Myšlenka, že byla Irene zabita temným šéfem, kterého nikdy nikdo neviděl, ani o něm neslyšel, mi taky zněla šíleně. Ale možná je tu vzorec. Drobky chleba, které vedou k úžasné kriminální mysli. Joan:(Pohlédne na fotografii na stěně.) A jak do toho zapadá Napoleon Bonaparte? Sherlock: Pátou noc beze spánku jsem možná ujel. Kolik je hodin? Joan: Je 9:30. Středa. Prospal jste celé dva dny. Sherlock: Proto mám takový hlad.