Sherlock se snaží přednést skvělou řeč na Watsonově svatbě, když se náhle uvědomí, že se někdo chystá uskutečnit vraždu.
Zatímco se Lestradeovi, díky jeho neschopnosti, nedaří polapit gang bankovních lupičů, připravuje se Holmes na důležitou roli svědka svého přítele Dr. Watsona na jeho svatbě. Svatební řeč, která se zpočátku zdá bizarní, se postupně ukáže jako velký hold příteli Dr. Watsonovi.
Přidá k dobru i dvě perličky z nedávných případů, které zůstaly nevyřešeny. První se týká mladého gardisty, jehož život Dr. Watson zachránil, když se jej někdo pokusil zavraždit v případu "zamčeného pokoje". Druhý případ je o muži, který používá různé identity k seznamování se ženami, aby je poté zneužil. Když se však Sherlock rozhlédne po hostech svatební hostiny, náhle si uvědomí spojení obou případů, hrozbu vraždy při svatební oslavě a najde i vyřešení. Součástí jeho řešení je i Watsonův bývalý velící důstojník, znetvořený válečný hrdina major Sholto.
(Sherlock a John leží opilí na schodech v jejich bytě.) Sherlock: Mám mezinárodní renomé. Ty máš mezinárodní renomé? John: Ne, nemám mezinárodní renomé. Sherlock: Ne. Ale nemůžu si vzpomenout proč. Kvůli něčemu se zločinem, nebo tak něco.
Sherlock: Jako mentální cvičení často plánuji vraždy svých známých a kolegů. Třeba Johna bych otrávil. Jí jako čuně. Hračka. Podával jsem mu chemikálie a nikdy si toho nevšiml. Jednou propásl celou středu a netušil. Lestrada zabít je tak snadné, až je zázrak, že tu ještě je. Mám klíče k domu svého bratra. Mohl bych se tam vloupat a uškrtit ho, kdyby mě přepadl rozmar. Tom:(k Molly) Je nalitý, že jo?
(Sherlock chce, aby Mycroft přišel na svatební oslavu Watsona a Mary.) Sherlock: Můžeš objednat vůz, zrekvírovat soukromý tryskáč... Mycroft: Dneska. Je to dneska, že ano? Ne, Sherlocku, nedostavím se na ten mejdan, jak jsi to tak poeticky nazval.
(Sherlock právě vyhodil paní Hudsonovou z pokoje.) paní Hudsonová: Vážně si budu muset promluvit s vaší matkou. Sherlock: Můžete, jestli chcete. Není moc chápavá.
Sherlock: Proč jste tu? paní Hudsonová: Přináším váš ranní čaj. Obvykle ještě spíte. Sherlock: Vy mi ráno nosíte čaj? paní Hudsonová: A odkud jste myslel, že se bere? Sherlock: Nevím, nějak sám od sebe? paní Hudsonová: Vaše matka se má za co zodpovídat.
(Poté, co Sherlock neochotně řekne Mary, že skládá ubrousky z You Tube, Mary jakože zavolá její známá - smluvené heslo Mary a Johna, když si chtějí říct něco v soukromí.) Mary: Skládá ubrousky z You Tube. Joch: No a tak se nudí. Mary: Je strachy bez sebe!
Sherlock: Co to tam bylo? John: Paní Hudsonová se smála. Sherlock: Znělo to, jako kdyby mučila sovu. John: Ne, byl to jenom smích. Sherlock: Mohlo to být obojí.
(Sherlock hádá co je za postavu) Sherlock: Mají mě lidi rádi? John: Ne, nemají. Všechny totiž nevědomě urážíš. Sherlock: Fajn. Jsem aktuálně panující král Anglie? John: Vždyť víš že nemáme krále. Sherlock: Ne? John: Ne.