Sherlock

John: (Ukáže na Aston Martin.) Čí je to auto?
paní Hudsonová: Moje přece.
John: Jak to může být vaše auto?
paní Hudsonová: Prokrista! Jsem vdova po drogovém dealerovi, vlastním nemovitost v centru Londýna a naposledy vám říkám, Johne, že nejsem vaše hospodyně!

(Mary poslala Johnovi po své smrti video.)
Mary: PS - Já vás dva znám, a pokud jsem pryč, vím, co se z vás mohlo stát. Protože já vím, kdo doopravdy jste. Feťák, který řeší zločiny, aby se mohl sjet. A doktor, který se nikdy nevrátil domů z války. Slyšíte mě? Nezáleží na tom, kdo skutečně jste. Všechno je to o mýtech, příbězích, dobrodružství. Na světě je poslední úkryt pro zoufalé, nemilované, pronásledované. Pro každého je poslední odvolací soud. Když vše začne být příliš divné, příliš nepravděpodobné, příliš děsivé, vždy je tu ještě poslední naděje. Když všechno ostatní selže, vždy jsou tu tihle dva, co sedí a hádají se v ošuntělém bytě, jakoby tam byli odjakživa a měli tam být už napořád. Ti nejlepší a nejchytřejší muži, co jsem kdy potkala. Moji hoši z Baker Street. Sherlock Holmes a doktor Watson.

(Sherlock a John leží opilí na schodech v jejich bytě.)
Sherlock: Mám mezinárodní renomé. Ty máš mezinárodní renomé?
John: Ne, nemám mezinárodní renomé.
Sherlock: Ne. Ale nemůžu si vzpomenout proč. Kvůli něčemu se zločinem, nebo tak něco.

(Agenti sledují Sherlocka skrz kamery.)
Mycroft: Co to dělá? Proč chodí sem a tam jako hňup?
Lady Smallwood: Ona umřela, Mycrofte. Nejspíš je stále v šoku.
Mycroft: Každý jednou umře. To je také to jediné, v čem se na lidi můžete spolehnout. Jak tohle může ještě někoho překvapovat?

(Euros chce donutit Sherlocka, aby řekl Molly Hooperové, že ji miluje. Podmínka je, že to nejprve musí říct Molly.)
Sherlock: Prostě to řekni.
Molly: (Brečí.) Ty hajzle...

(Mycroft a John se hádají se zřízencem psychiatrické léčebny.)
Mycroft: Teď mě poslouchejte. Jestli vám záleží na zdraví, tak už nemluvte! A zdržte se též nonverbálních signálů, svědčících o vašich myšlenkových pochodech! Jestli byla zpochybněna bezpečnost mojí sestry, jestli i ostraha mojí sestry byla zpochybněna... Zkrátka, jestli najdu jediný náznak toho, že moje sestra někdy opustila ostrov, přísahám, že vy ho neopustíte!

(Sherlock a Watson vyskočili z okna a přistáli na lodi.)
muž: Kdo sakra jste?
Sherlock: Jmenuji se Sherlock Holmes.
muž: Ten detektiv?
Sherlock: Ten pirát.
(Watson namíří na posádku pistolí.)

Mycroft: (o psychiatrické léčebně, ve které byla zavřena Eurus) Nebe je možná výmysl pro důvěřivce a bázlivce... ale peklo vám můžu ukázat na mapě.

Mycroft: (k Johnovi) Vy víte, že jsem ten chytrý.
Sherlock: Jak neustále zdůrazňuješ.

Watson: (o Sherlockovi) Někdo mu poradil, že mu neřeknete pravdu, dokud nebudete počuraný strachy.
Mycroft: (významně se podívá na Johna) Někdo?
Watson: Pravda, já.

Sherlock: (o své sestře Eurus) Hrála si na Johnovu psycholožku.
Watson: Střelila mě během sezení.
Sherlock: Jenom uspávací šipkou.
Watson: Navíc deset minut před koncem.

Watson: (k Sherlockovi o Irene) To jsi celý ty. Milovat sociopatku.
Mary: Ty sis vzal nájemnou vražedkyni.

Sherlock: Já jsem prostě šmejd.

paní Hudsonová: (k Mycroftovi) Vypadněte z mého domu, vy hade!

Culverton Smith: Buďto jsem já sériový vrah nebo je Sherlock Holmes zfetovaný jako hovado.

Watson: (o Sherlockovi) Jak na tom je?
Molly: Už jsem viděla zdravější lidi v márnici.

(Watson má halucinace, ve kterých k němu mluví Mary.)
Mary: (o Sherlockovi) Proboha, ten tě ale zná.
Watson: Nezná.
Mary: Jsem v tvé hlavě, Johne. Oponuješ sám sobě. (o Sherlockovi) Je nejchytřejší člověk na světě, ale není netvor.
Watson: Ale je.
Mary: No dobře, fajn. Tak je. Ale je to náš netvor.

Watson: Sherlock je na Twitteru. On se vážně zcvoknul.

(Paní Hudsonová přijela v rychlém autě. Zastavila ji policie.)
policista: Máte vůbec představu, jak rychle jste jela?
paní Hudsonová: Ovšem, že ne. Vždyť jsem telefonovala.

Faith: Nemám na koho jiného se obrátit.
Sherlock: Ale já jsem zaneprázdněn. Musím vypít šálek čaje.

Sherlock: Zřejmě jste šla do menšího, když jste dala výpověď. Možná, když jste ukončila vztah.
Faith: To nemůžete vědět.
Sherlock: Jasně, že můžu. Intimní vztah jste ale neměla, že ne? Už dost dlouho, popravdě. Je to zjevné.
Faith: Tohle nepoznáte z kousku papíru.
Sherlock: Zrovna jsem to udělal.

Sherlock: Nejsem milý, jen sjetý.

Sherlock: Přestaň mluvit. Vím pak o tom, že existuješ.

(Sherlock nastupuje to taxíku.)
Sherlock: (k Watsonovi a Lestaradovi) Vy dva jeďte autobusem.
Watson: Proč?
Sherlock: Potřebuji se soustředit a nechci tě mlátit.

paní Welsboroughová: (o Sherlockovi) Není úplný blázen?
Watson: Ne, je kretén. Ale snadno se to splete.