(Sherlock se s Watsonem baví o případu, najednou vytáhne růžový kufr.) Watson: To je kufřík růžové dámy. To je kufřík Jennifer Wilsonové. Sherlock: Ano, očividně. (Watson mlčí a pozoruje kufřík.) Možná bych měl zmínit, že jsem jí nezabil.
Sherlock: Nabídl ti peníze abys mě špehoval? Watson: Ano. Sherlock: A vzal jsi je? Watson: Ne. Sherlock: Škoda, mohli jsme se šábnout. Příště si to promysli.
Sherlock: Řekl jsem "Podáš mi pero?" John: Co? Kdy? Sherlock: Před hodinou. John: Takže sis nevšiml, že tu nejsem? Sehnal jsem si to místo na klinice. Sherlock: Jaké to je? John: Skvěle jsem z ní vedle. Sherlock: Z koho? John: Z místa. Sherlock: Z ní? John: Z něj.
Sherlock: Podívej, tohle je šestka. Kvůli případům pod sedm nevyjdu z domu, dohodli jsme se na tom. John: Kdy? Sherlock: Včera. John: Včera jsem ani nebyl doma, byl jsem v Dublinu! Sherlock: Nemůžu za to, že neposloucháš. John: Ty na mě mluvíš, i když tam nejsem? Sherlock: Nevím, jak často tu nejsi?
Watson: Měli bychom zavolat policii. Sherlock: Vskutku. (Několikrát vystřelí z pistole.) Už jsou na cestě. Watson: Pane bože! Sherlock: Mlč, je to rychlejší.
Sherlock: Ale prosím vás, co bych si mohl myslet. Ona k vám jen večer zašla na návštěvu a zůstala přes noc. Navíc vám rovnou vytřela podlahu soudě podle stavu jejích kolen.
Sherlock:(Zrovna během několika vteřin rozluštil šifru.) A netřeba se předhánět v projevech toho, jak jsem úžasný. John už tohle dokázal pokrýt dostatečně. Irene Adler: Vrhla bych se na tebe přímo na tomhle stole, dokud bys neprosil o milost. Dvakrát. Sherlock: Johne, zkontroloval bys prosím odlety, jestli mám pravdu? Watson: Jasně, jdu na to. Sherlock: Nikdy v životě jsem neprosil o milost. Irene Adler: Dvakrát.
(Sherlock, oblečený pouze do prostěradla, a Watson sedí v Buckinghamském paláci.) Watson: Máš na sobě kalhoty? Sherlock: Ne. Watson: Prima. (Oba se začnou smát.)
Sherlock: Když se mu podařilo spáchat dokonalý zločin beze svědků, proč by pak volal policii a detektiva? Že by čestný vrah? detektiv: Myslí si, že je chytrej. Moc si věří. Sherlock: Viděli jste ho vůbec? Zrůdně obézní, páchne mu z úst, samotář, závislost na internetovém pornu, problémy se srdcem. Žádné sebevědomí, IQ pouliční lampy a vy ho máte za zločineckého génia?! (Sherlock se otočí dozadu na podezřelého.) Klid, nemáte se čeho bát. podezřelý: Co jste to řekl? Problémy s čím?
Sherlock: Čte vůbec někdo tvůj blog? Watson: Odkud myslíš, že se berou naši klienti? Sherlock: Mám web. Watson: Kde rozlišuješ dvě stě čtyřicet druhů tabákového popelu. Nikdo tvůj web nečte.