(Watson přepral feťáka.) feťák: Zlomil jste mi ruku! Watson: Ne, jen vymknul. feťák: Cítím v ní dření. To mi to v ní má jako dřít?! Sáhněte si. Watson: Jsem doktor. Umím vymknout končetinu.
(Sherlock a Mycroft hrají šachy a probírají teroristickou hrozbu v Londýně.) Mycroft: Zajímavé, Sherlocku. Ale míra teroristické hrozby byla posouzena jako kritická Sherlock: Nuda. Jsi na tahu.
(Sherlockovi teče z nosu krve, jak ho Watson praštil.) Sherlock: Já to nechápu. Omluvil jsem se. Tak jste reagovat neměl. Mary: Bože, vy se vůbec v lidské povaze nevyznáte, že?
Sherlock: Tohle vám chybělo, přiznejte se. To vzrušení z honičky, jak vám pumpuje krev v žilách. Jen mi dva proti celému světu. (John mu dá "hlavičku rovnou do nosu.)
Sherlock:(o knírku Watsona.) Vážně, to nebyl vtip. Vy si ho chcete nechat? Watson: Jo. Sherlock: Určitě? Watson: Mary se to líbí. Sherlock: Ehm... Ne, nelíbí. Watson: Líbí. Sherlock: Nelíbí. (Watson se podívá na svou ženu.) Mary: Ne. Watson: No... výborně. Mary: Tak promiň. Nevěděla jsem, jak ti to říct.
(Watson se ptá Sherlocka, kdo všechno věděl o jeho plánu.) Watson: Dobře. Takže jen váš bratr, Molly a stovka pobudů. Sherlock: Ne. Nanejvýš pětadvacet. (Watson se na něj vrhne přes stůl a začne ho škrtit.)
(Watson uviděl Sherlocka živého a zdravého.) Watson: Jak jste jen mohl?! Jak?! Sherlock: Než uděláte něco, čeho byste mohl litovat, dovolte mi položit vám jednu otázku. (Začne se smát.) Necháte si ten knírek? (Watson se začne prát s Sherlockem.)
(Sherlock vidí fotku Watsona s knírkem.) Sherlock: To ne. Musíme ho toho zbavit. Mycroft: My? Sherlock: Vypadá jako stařec. Nemůže chodit po městě jako starý muž.
(Sherlock je mučen Rusy. Tomuto mučení je přítomen i Mycroft v přestrojení.) Mycroft:(rusky) Tak, příteli. Jsme tu jen ty a já. Nemáš představu, co nám dalo práci, tě najít. (šeptem anglicky) Dobře mě poslouchej. V Londýně operuje podzemní teroristická síť. Hrozí bezprostřední útok. Promiň, ale prázdniny skončily, drahý bratře. (nahlas) Zpátky na Baker Street, Sherlocku Holmesi.