(Watson pustil Moriartyho, Sherlock na Moriartyho stále míří.) Jim Moriarty: Víš, co se stane, když mě nenecháš na pokoji, Sherlocku? Tobě? Sherlock Holmes: Oh, nech mě hádat. Zabiješ mě? Jim Moriarty: Zabiju? Ne, nebuď ordinérní. Jednoho dne tě pravda zabiju, tak jako tak. Nechci to uspěchat. Šetřím si to, až bude příležitost. Ne, ne, ne, ne, ne. Když nepřestaneš šťourat, spálím tě. Vypálím ti srdce z těla. Sherlock Holmes: Byl jsem z dobrých zdrojů informován, že žádné nemám.
(Sherlock míří na Moriartyho, ten se dobře baví.) Jim Moriarty: I když mě to bavilo. Ta malá hra nás dvou. Hrát Jima z IT. Hrát gaye. Líbil se ti detail se spodním prádlem? Sherlock Holmes: Umřeli lidé! Jim Moriarty: To už tak lidi dělaj!
(v márnici u těla Connie Princové) Greg Lestrade: Jednu věc jsme ještě nezvážili. Sherlock Holmes: Vážně? Greg Lestrade: Jo. Proč to vlastně ten maniak dělá? Proč zrovna na tuhle podezřelou smrt upozorňuje? Sherlock Holmes: Dobrý samaritán. Greg Lestrade: Který dělá z lidí nedobrovolné sebevrahy? Sherlock Holmes: Špatný samaritán. Greg Lestrade: Já mluvím vážně, Sherlocku. Hele, zamhouřil jsem oko a věřím vám, ale někde tam venku je ubožák obalený semtexem a jenom čeká, až to vyřešíte. Tak mi řekněte, co za tím sakra stojí? Sherlock Holmes:(Zacukají mu koutky.) Něco nového.
John: Kde mám křeslo? Sherlock: Neviděl jsem přes něj do kuchyně. John: Zjevně jsem ti tu fakt chyběl. Sherlock: Byl jsi pryč, uzřel jsem příležitost. John: Ne, uzřel jsi kuchyň.
(Sherlock hádá co je za postavu) Sherlock: Mají mě lidi rádi? John: Ne, nemají. Všechny totiž nevědomě urážíš. Sherlock: Fajn. Jsem aktuálně panující král Anglie? John: Vždyť víš že nemáme krále. Sherlock: Ne? John: Ne.
John: Ale sluneční soustava! Sherlock: Ale sakra vždyť je to jedno! Tak obíháme kolem Slunce či Měsíce, nebo kolem dokola jako medvěd Brtník. Co se tím změní?!
(Lestrade stojí na opuštěném parkovišti a zapaluje si cigaretu. Myslí si, že Sherlock je mrtvý.) Sherlock: Další hřebíček do rakve. Greg:(Ztuhne, otočí se a ohromeně řekne.) No ty parchante! Sherlock: Přišel čas se vrátit. Nechal sis zločin proklouznout mezi prsty, Grahame. Greg: Gregu! (Po chvilce váhání se Greg vrhne Sherlockovi kolem krku.)
(Sherlock s Johnem objeví ve vlaku pod parlamentem bombu.) John: Potřebujeme pyrotechniky. Sherlock: Na to nemáme čas. John: Tak co uděláme? Sherlock: Nemám tušení. John: Tak něco vymysli. Sherlock: A co jako? John:(udiveně) Jsi Sherlock Holmes, chytrák světa! Sherlock: Ale neumím zneškodňovat bomby. (odmlčí se) A co ty? John:(nechápavě) Já byl armádní doktor. Sherlock:(jízlivě) A taky voják, jak rád připomínáš. John:(odevzdaně) Nemůžeme třeba vyrvat ten časovač? Sherlock:(lehce posměšně) To by ji odpálilo. John: Vidíš, máš přehled! (Mezitím se bomba aktivuje a začne odpočítávání.) John:(šokovaně) Bože! Proč jsi nezavolal policii? (hystericky) Proč nikdy nezavoláš policii?! Sherlock:(klidně) Teď už je nám k ničemu. John:(zděšeně) Takže to neumíš vypnout? Neumíš zneškodnit bombu a nezavolal jsi policii!
(Sherlock seskočí do kolejiště.) John: Počkej, Sherlocku... Není to pod proudem? Sherlock: Dokud se nedotkneš kolejí, jsi v suchu. John: No jasně, nedotýkat se kolejí. Super.
Mycroft: Máme solidní informace o tom, že útok se blíží. Sherlock: Solidní informace o teroristickém útoku. Co jiného by teroristé dělali? Mají to místo golfu.
(John přišel do jeho bytu poprvé po dvou letech od Sherlockovy smrti a paní Hudsonovou zajímá, proč nepřišel dřív.) John Watson: Dělám krok vpřed. paní Hudsonová: Emigruješ? John Watson: Ne. Já... Někoho jsem potkal. paní Hudsonová: To je milé! John Watson: A budeme se brát. Pokud řekne ano. paní Hudsonová: Tak brzy po Sherlockovi? John Watson: No, ano. paní Hudsonová: A jak se ten pán jmenuje? John Watson: Je to žena. paní Hudsonová:(překvapeně) Žena?! John Watson: No samozřejmě. paní Hudsonová: Vážně jsi udělal krok vpřed. John Watson:(naštvaně) To je pořád dokola. Sherlock nebyl můj přítel! paní Hudsonová: Žij a nech žít, to je moje filozofie. John Watson: Poslouchejte mě, já nejsem gay!