Molly:(o Moriartym) Jim nebyl můj kluk, vyšli jsme si třikrát, ale ukončila jsem to. Sherlock: Pak ukradl korunovační klenoty, vloupal se do Centrální banky a do vězení. Ve jménu zákona tě prosím, aby ses už radši vyhýbala všem formám vztahů.
Moriarty: Nikdo se nikdy nedostane až ke mně. Sherlock: Já ano. Moriarty: Dostal ses nejblíž. A teď mi stojíš v cestě. Sherlock: Díky. Moriarty: Nemyslel jsem to jako lichotku. Sherlock: Ale ano, myslel. Moriarty: Tak jo, myslel.
Sherlock:(v SMS pro Watsona) Přijď hned, pokud se ti to hodí. (Delší dobu se nic neděje, Watson neodepisuje, po chvilce mu Sherlock posílá další zprávu.) Přijď, i pokud se ti to nehodí.
Watson: Prosím tě, můžeme to tentokrát vynechat? Sherlock: Co? Watson: To, jak si hraješ na záhadného s těmi tvými... lícními kostmi a prostocvikama s kabátem, abys vypadal drsně. Sherlock: To nedělám. Watson: Ale jo, děláš.
Lestrade: Tohle je slečna Mackenzie, správcová. Buď na ni hodný. Sherlock: Slečno Mackenzie, to vy jste zodpovědná za blaho těch dětí, (Začne zvyšovat hlas.) tak proč jste včera nechala tohle místo otevřené dokořán?! (Křičí.) Co jste zač idiot, opilec nebo zločinec?! Tak rychle, mluvte! slečna Mackenzie:(v šoku) Všechny dveře i okna byly řádně uzavřeny. Nikdo, dokonce ani já k nim včera v noci do pokoje nešel. Musíte mi věřit! Sherlock:(teď už mile) Věřím, jen jsem chtěl, abyste mi to řekla rychle.
John: Nedělej to. Sherlock: Co nemám dělat? John: Ten pohled. Sherlock: Pohled? John: Zase máš ten pohled. Sherlock: No, já ho vidět nemůžu, nebo snad ano? (Podívá se do zrcadla, na které John ukáže.) To je můj obličej. John: Ano, a dělá to tu věc, děláš ten obličej "oba víme, o co tu skutečně jde". Sherlock: To víme. John: Ne, já ne. Což je důvod, proč mě ten pohled tak štve.
(Sherlock svědčí proti Moriartymu.) Sherlock: James Moriarty pronajímá své služby. žalobkyně: Odborník? Sherlock: Ano. žalobkyně: Ale ne ten, kdo by vám opravil topení. Sherlock: Ne, spíš ten, kdo vám podstrčí bombu nebo uspořádá atentát. Ale jsem si jistý, že by si docela poradil i s vaším bojlerem.
fanynka: Jsem vaší velkou fanynkou. Sherlock: Očividně. fanynka: Čtu vaše případy, všechny je sleduji. Nepodepsal byste se mi na tričko? Sherlock: Existují dva typy fanoušků. "Chyť mě, než zase někoho zabiju", typ A. fanynka: Aha, a typ B? Sherlock: "Vaše ložnice je hned za rohem".
John: Pamatuj na to, co ti říkali. Nesnaž se být chytrý. Sherlock: Ne. John: A prosím, buď jasný a stručný. Sherlock: Bože, jen aby korunní svědek u soudu nepůsobil inteligentně! John: Inteligentně, fajn, jen se na sto honů vyhýbej "všeználkovi". Sherlock: Budu prostě sám sebou. John: Posloucháš mě vůbec?!
(Sherlock osloví Johnovu přítelkyni špatným jménem.) John: On si jen nepamatuje jména. Sherlock: Ne, to zvládnu. Sarah byla ta doktorka, potom ta s pihami, pak ta s tím nosem a kdo byl po té nudné učitelce? přítelkyně: Nikdo. Sherlock: Jeanette! Vylučovací metoda nikdy nezklame.
Lestrade: Slyšel jste někdy o Sherlocku Holmesovi? Carter: O kom? Lestrade: Za chvíli ho poznáte. Je to váš případ, takže jen přátelská rada - dejte Sherlockovi pět minut na místě činu a vyslechněte si všechno, co vám řekne. A pokud možno, pokuste se mu jednu nevrazit.
(Moriartymu začne zvonit telefon během vypjaté situace, kdy na něj Sherlock míří pistolí.) Moriarty:(otráveně) Můžu to vzít? Sherlock: Poslužte si. Máte na to zbytek života.
(John škrtí Sherlocka.) Sherlock: Myslím, že to bude stačit Johne. John: Zapomínáš, že jsem byl voják! Zabíjel jsem! Sherlock: Byl jsi doktor! John: A míval jsem blbý dny!
Sherlock: Prašť mě. John: Praštit tě? Sherlock: Jo, nedoslýcháš? John: Všechno co řekneš říká "prašť mě", ale většinou jen mezi řádky. Sherlock: Kristova noho... (Praští Johna a on mu to oplatí.) Díky, to bylo...
Watson:(o Sherlockovi) Takže, když jste říkal, že máte o něj starost, tak to byla pravda? Mycroft: Ano, ovšem. Watson: Takže skutečně je za tím dětinský spor? Mycroft: Vždycky byl jedovatý. Umíte si představit ty vánoční večeře. Watson: Jo. Ne... bože, ne.
Watson:(o Mycroftovi) Takže není... Sherlock: Není co? Watson: Nevím... kriminální génius? Sherlock: To je dost blízko. Mycroft: Pane bože. Zastávám vysoké postavení v britské vládě. Sherlock: On je britská vláda, když zrovna není britská tajná služba nebo CIA nebo pokud zrovna nejede na vlastní pěst.
Mycroft: Tenhle spor mezi námi je zkrátka dětinský. Lidé budou trpět. A víš, jak to vždy rozčiluje mámu. Sherlock: Já ji rozčiluji? Já? To jsem nebyl já, kdo jí rozčílil, Mycrofte! Watson: Ne. Ne, moment... Máma? Kdo je Máma? Sherlock: Matka. Naše matka. Toto je můj bratr, Mycroft.