V tomto seriálovém zpracování byl Dr. Watson zraněn do ramene, ale bolest se mu podvědomě přenesla do nohy, což se projevuje neopodstatněným kulháním, na které ovšem v krizových situacích poněkud "zapomíná". Tento fakt je vychytralá narážka na původní příběhy Sira Arthura Conana Doylea, který ve svém díle nebyl konzistentní, co se lokace Watsonova zranění týče.
Internetové stránky Sherlocka Holmese – „The Science of Deduction“, skrz které například v díle The Great Game odpovídal na protivníkovy hádanky, existují doopravdy. Stejně tak blog Johna Watsona.
Steven Moffat a Mark Gatiss oslovili Benedicta Cumberbatche s nabídkou na účinkování v seriálu po zhlédnutí filmu Pokání. Podle nich vypadal jako dokonalý Holmes. Benedict byl tak vlastně jediným uchazečem o roli Sherlocka vůbec.
Sherlock čas od času využívá mnemotechnickou pomůcku, kterou nazývá "paměťový palác" (Mind Palace). Toto není výmysl scénáristů; ve skutečnosti se jedná o metodu vybavení vzpomínek, která se datuje až do dob starověkého Říma. Jednou z historicky nejslavnějších osobností praktikujících tuto metodu byl v 16. století italský jezuitský misionář Matteo Ricci, který ji představil Číně.
Benedict Cumberbatch a Martin Freeman se mimo Sherlocka setkali i u natáčení filmu Hobit: Šmakova dračí poušť. Freeman zde přímo hraje, a to hlavní postavu Bilba, Cumberbatch se ve filmu přímo nevyskytuje, pouze namluvil Šmaka.
Herečka Amanda Abbington, která v seriálu ztvárňuje Mary Morstan, Johnovu snoubenku, je ve skutečnosti opravdu partnerka Martina Freemana.