(V Homerově sanitce.) Homer: Kam to bude, šéfe? komiksák: Říkám to po třetí – do nemocnice. Jste sanitka a ne taxík. Homer: Do nemocnice, tam chce dneska každej.
(Smithers nastupuje do mikrobusu) Homer:(volá z okna své kanceláře) Ou, pane Smithersi, nepochopil jsem 1900 svých nových úkolů. Smithers: Mikrobus odjíždí. Který úkol vám dělá největší potíže? Homer: Ehm... Co mám dělat, kdyby hořelo? Smithers zavře dveře mikrobusu.) Smithers: Je mi líto, neslyším vás. Sbohem. (Homer odstoupí od okna, posadí se na židli a podívá se do pracovny pana Burnse, kde hoří.) Homer: Ach, jako naschvál.
Homer:(ke Gabrielovi) Tak abys věděl, tak v naší famílii je nás celkem pět – Marge, Bart, Bart v sukni, ten, co nemluví a pak ještě ten tlusťoch. Jak ten se mi hnusí!
(Policie zatýká Homera za kopání do plechovky.) šerif Wiggum: Tohle si odsedíš, čutálisto. S tou plechovkou jako v Kriminálce Miami – laborka, divný svícení, záběry z pohledu plechovky. Jo, to je vono – spousta efektů a smysl žádný.
(v restauraci) Bart: Kdy už nám přinesou jídlo? Hlady umírám! Homer: A já nudou. Už dokonce vím, jak jde za sebou vzorek na tapetě. Nejdřív kormidlo, pak kotva, mariňácká čapka, ryba s prsama a znova kormidlo. Líza: A co ten mečoun? Homer: Bože, všechno se mi zhroutilo…
Ned: Bible říká: Pouštěj svůj chléb po vodě. Ale já mám jen rozmáčený chléb. Homer: Hmm, namočenej chlebí… Ned: Homere, aspoň teď buď zticha! Homer: …ček
Homer: Bože, můžu se tě na něco zeptat? Jaký je smysl života? Bůh: To se dozvíš, až umřeš. Homer: Tak dlouho já čekat nedokážu. Bůh: Ty nevydržíš půl roku?
(V televizi zpívá gay.) zpěvák: Mám rád zmrzku, mám rád zmrzku. A co vy? Marge: Podívej se Maggie, pořad pro nejmenší. zpěvák: S čokopolevičkou, s čokopolevičkou. Od mámy, od mámy. Bart:(vypne televizi) Mami, to je Roofy! Kvůli jeho muzice jsou mimina nablblý.
Bart: Nerozvedete se jako Milhouseovy rodiče, že ne? Homer: Ale kdepak, tohle je úplně jiná situace! Kdyby mě někdo hledal, budu bydlet u Milhouseova otce.
(Ráno po hádce.) Marge: Koukám, že jsi si udělal snídani. A ta míchaná vajíčka se ti moc nepovedla... Homer: To je vdolek! Marge: Něco ti udělám. Homer: Ja už chápu! Tvůj manžel je moc opilej, aby to zvládnul! Marge: No... Povaluje se tu spousta plechovek od piva... Homer: Takže ty nemáš ráda, když piju? Jakou další novinku se ještě dozvím? Marge: Homere, nech toho! Vždycky to bude mít nějaké mouchy, vždyť jsme spolu deset let! Homer: Já nevěděl, že ty roky počítáž! To je život se mnou tak nesnesitelnej? Marge: Dneska ráno to není zrovna k popukání! Homer: Ale pro mě jo! Já tohle nedokážu... Už mě nebaví tančit mezi vejci! Marge: Tak jsi neměl házet ty skořápky od vajíček na zem! (Ukáže na zem plnou zmačkaných plechovek a rozbytých skořáek.) Homer: Takže teď budeš ježtě zavádět pravidla? Kdo ti dal právo, bejt soudcenka?
Alcatraz: V životě jsou chvíle, kdy pravda není černá ani bílá, ale světle šedá, vole! A když je stezka spravedlnosti zahalená mlhou nejistoty, zbývá jen jedno řešení: Pařba!
Homer: Prý bezpečnostní zásuvky! Nakreslím prostě na ty naše králíčky a to Maggie zastraší! Marge: Ale Maggie se nebojí králíčků! Homer: Teď už bude...