(Firouzův vynález málem uškvařil Doubara.) Firouz: Asi jsem špatně upravil poměr vzdálenosti, ale to nic. Doubar: Málem ze mě udělá opékané sele a klidně si řekne, to nic!
(Sindibád se chce chvíli po přistání vrátit na loď.) Sindibád: Musíme vyplout a hned! Doubar: Jakto? Firouz: My jsme si chtěli užít. Sindibád: Na užívání zapomeňte.
(Oslabená Maeve se chce pokusit o zabití Ruminy.) Maeve: Konečně se o ni postarám jednou provždy. Sindibád: V tomhle stavu se sotva postaráš sama o sebe. Rychle pryč! Maeve: Kdo jsi, že mi takhle rozkazuješ!? Sindibád: Tvůj kapitán. A také přítel.
(Posádka utíká před davem vesničanů.) Firouz: Měl bych jeden nápad. Sindibád: A pomůže nám odsud? Firouz: Spíš ne... Sindibád: Tak si ho nech na potom.
(Potom, co byl Sindibád nucen zabít protivníka v aréně.) Kalel: Jsi v pořádku? Sindibád: Jistě. Vždycky, když hodím někoho do studny, cítím se naprosto skvěle! Kalel: To je dobře, máš tu dalšího.
princ Kasif: Co si zaslouží tenhle lhář a podvodník, drahý příteli? rádce Admir: Rozhodně smrt. Popravíme ho pro pobavení svatebních hostů. princ Kasif: Souhlasím. Žebrák... Sindibád: Byl jsem námořník. princ Kasif: Nikoho nebude zajímat, kdo jsi byl, až se tvá hlava bude kutálet po zemi jako hlávka zelí.
(Sochař Vincenzo chce změnit Sindibáda v kámen.) Vincenzo: Do jaké pozice bych tě měl upravit? Snad do dřepu, nebo spíš do kleku, abys pokorně žebral před každým, kdo tě uvidí? Sindibád: Před blázny si nikdy neklekám, Vincenzo. Je to takový můj zvyk.
(Posádka nahlíží do sudu plného krys.) Maeve: Je to znamení. Firouz: Ale podle čeho tak soudíš? Maeve: Vytáhni jednu. (Firouz poodstoupí od sudu.) Firouz:(se zhnuseným výrazem) Každý přece ví, jak rychle se krysy množí.
Firouz: Vymyslel jsem katapult, kterým se dostaneme přes zeď. Tady Rongar se nabídl, že ho vyzkouší jako první. Sindibád: Krátká špejle? (Rongar smutně kývne.)
(Firouz ukazuje ostatním funkčnost svého nového vynálezu - kompasu.) Firouz: Támhle je sever. Doubar: Ale na té straně zapadá Slunce, takže tam musí být západ. (Firouz chvíli zkoumá přístroj.) Firouz: Nefunguje to. Je tu moc vlhko.
(Rumina, která na sebe vzala podobu Sindibáda, utíká před strážemi.) Firouz: Ten Sindibád divně běží. Doubar: To, co mu zatemnilo mozek, se asi projevuje i jinde.
(Rongar vytahuje z vaku nějaké přísady do lektvarů.) Maeve: To je rozemletý hadí jazyk. (Rongar vytahuje další.) Maeve: To jsou myší ocásky. A tohle je z části prasete, kterou nechci jmenovat.
(Firouz stojí u lůžka nemocné s jiným lékařem, který nemocné dává nějaký lék.) Firouz: Co je to? Bájný prach? Doktor: Říká se tomu léčivá sádra. Firouz: Rozemleté kamení?! To dělá zázraky!