Jediným důvodem, proč jsem narazil na Sirens je to, že jsem sledoval americký "remake" a chtěl jsem porovnat a posoudit, co z toho je lepší.
Zaprvé je třeba říct, že se tak úplně o remake nejedná. Ano, šablona (tři záchranáři) je stejná, ale tím to vlastně hasne, i když se najde pár vypůjčených nápadů. Americká verze byla vtipná a od počátku dělaná jako sitcom. Za to anglická verze byla zábavná a osvěžující, ale spíš než komedie nakonec vyzněla jako drama, kde city nepadají na úrodnou půdu.
Stuart, Rachid, Ashley a Maxine mě dokázali zaujmout a v jejich přítomnosti jsem se bavil, protože nabízejí opravdu neobvyklý a svérázný přístup. Navíc se mi líbí jejich angličtina, hlavně Maxine. Pravdou ale zůstává, že hlavně druhá polovina se pouští až příliš do pitvání osobních problémů a polehku upouští od vtípků, kterými seriál začal. Rozhodně však stojí za to, protože hrdinové a jejich neortodoxní charaktery si připisují mnoho bodů za originalitu.
Jestliže máte po krk ušlechtilých hrdinů v nemocničních seriálech, pak sáhněte po Sirens. Těmhle hochům - gay, cizinec a chlap, kterej si svůj ošklivej ksicht vynahrazuje humorem - není nic svatý. Mrtvole by nejraději strkali prst do zadku, aby ji vyfoukli, tlustá ženská je přítěž a prioritou číslo jedna je dorazit k případu dříve, než hasiči. Zkrátka tak trochu realističtí a méně heroičtější záchranáři, co si neberou servítky. K humoru Misfits to má ale daleko především proto, že ve druhé polovině dílu většinou řeší bolístky a trápení jednoho z nich. A je to skutečně takové klišé, jak si jen umíte představit. Problémy typu "tatínek mě opustil" nebo "nechci umřít sám" strašně nudí a ničí veškerou pohodovou atmosféru. Kromě toho, seriál vlastně ani nemá nějakou zápletku a vtipné hlášky také nepadají příliš často. Po pár dílech tedy dávám ruce pryč.