Paracelsus ovládne Skladiště a ihned se jej rozhodne změnit k obrazu svému. Tým má tedy za úkol ho zastavit, což ovšem nebude vůbec jednoduché. Paracelsus totiž použije stroj času a Pete s Mykou a ostatními se musí vydat za ním, aby ho mohli zničit dřív, než bude pozdě.
(Pete ukazuje, kam schoval zabronzovaného Paracelsuse.) Pete:(otvírá hrobku) Tadá. Ralph Brunsky, egyptský terorista. Jo. Artie: Tak jo. Jak vtipné. A teď ho dej do Bronzového sektoru. Pete: Ale tati! Artie: Hned, jinak máš týden zaracha.
(V minulosti, za časů Skladiště 9 se místo fialového neutralizátoru používaly slípky. Pete a Myka jsou z jedné takové udivení.) Lisa Da Vinci: V budoucnosti se ve Skladišti už k potlačování artefaktů nevyužívají modré slípky? To je přece šílenství.
(Pete a Myka cestovali časem.) Pete: Zdravím. Jsem zvláštní agent Pete Lattimer ze Skladiště 13. Lisa Da Vinci: Lisa Da Vinci, agentka Skladiště 9. Peta: Super. Lisa Da... Da Vinci? To jako... od Leonarda? Lisa Da Vinci: Byl to můj dědeček. Pete: Vážně? To je úžasné. Jo, jestli máte nějaký z jeho nákresů nebo tak něco, tak se toho nezbavujte, protože je to vážně cenný... Myka: Pete!
Pete: Co tady dělá Benedict Valda? Uhořel přece v Egyptě. Claudia: V téhle realitě asi ne. Skladiště asi láká stejné lidi za každou cenu. Pete: Super. Možná tu MacPherson s Walterem Sykesem mají vlastní bufet. Claudia: Tak jo, jdeme. Pete: Claudie! Claudie, počkej. Claudia: Co je? Pete: Myslíš, že je tu bufet?
Pete: Řekneš mi, o co to tam šlo? Claudia: Cože? Pete: Ty, Artie, napětí, informovaná rozhodnutí a mrtví příbuzní? Promiň, ale příručku o šifrách Claudie s Artiem mám ve druhých kalhotách, takže to vyklop.
(Objevil se hologram s podobou Parecelsuse.) hologram: Dobré odpoledne. Vítejte ve Skladišti 13. Pete: Co to má být? hologram: Jak vám mohu pomoci? Artie: Tak počkat. Je to hologram. Claudia: Naprogramoval sám sebe jako průvodce. Steve: Je jako ta otravná kancelářská sponka. Pete: Bože, ten má ale ego.
(Paracelsus cetoval časem a změnil budoucnost.) Pete: Nesnažte se vysvětlit cestování časem. Nikdy to nedává smysl a vždycky mě z toho bolí hlava. My jsme tady. Svět je jiný. Najdeme Parryho a nakopeme mu zadek.
(Paracelsus přesvědčil Peta, že Myka umírá a jedině on jí může zachránit. Pete o tom nikomu neřekl.) Claudia: Hrál si s artefakty a chtěl je tam připojit. Pete: Jo, mě se snažil přimět, abych zkombinoval pár artefaktů, když jsem se snažil zachránit M... ůj zadek. Můj zadek. Protože když... Pokračuj.
Steve: Zkus to a poraž jeho kontrolu nad svým tělem! Claudia: Božíčku, skvělej nápad, Steve! Přála bych si, aby mě to napadlo! Nemůžu s tím bojovat. A tohle jsou Al Caponeho kulomety! Pete: Co dělají? Claudia: Střílejí kulky! Utečte!
(Paracelsus ovládá Claudii a poslal ji zabít Peta a Steva.) Pete: Hej, Para-normále! Proč nevylezeš a nebojuješ s náma jako... Claudie! Steve: Jsi v pohodě? Claudia: Ne, ne, ne! Poslouchejte! Pete: A jsi připravená do bitvy. Výborný. Claudia: Poslouchejte. Paracelsus má kontrolu nad celým mým... utíkejte! Pete: Slyšels dámu. Pojďme!
Myka: Všechno to bylo vysvětleno v dodatku NQZ-437 k manuálu. Steve: Chtěl jsem si to... Pete: Myslel jsem, že je to spam. Artie: Mám plný mail od chvíle, kdy jsem se stal padouchem a chtěl otrávit svět. Pete: Dobře. Steve: To je ta nejlepší výmluva. Pete: Vyhrál.
Myka: Dobře, podívejte, víme, že štít svou sílu čerpá z hvězdného systému Alfa Centauri. Pete: To jsem věděl. Steve: Ne, nevěděl. Artie: Já jo, tak pokračuj.
Steve: I kdybychom se dostali dovnitř, jak sejmeme nesmrtelného? Artie: Trochu jsem pátral. Použijeme šíp, kterej usadil i polobožského Achilla. Steve: Achilla? Ale to je jen mýtus. Artie: Ano, je to mýtus. Mýtus, který je v současnosti uložený v uličce Korfu-783.
Pete: A pak ten kámen začal jiskřit a kouřit a najednou byl volný. Byl volný, přelstil mě a já... a... jsem totální idiot. Myka: No, nejsi idiot... totální.
Pete: Takže tam dole jsi v pořádku? Myka: Proboha. O mých ženských oblastech už nikdy mluvit nebudeme. Pete: Zahrnují ty ženské oblasti i tvou prsní oblast?
Paracelsus: Víš, o mně si také mysleli, že jsem šílený. To máme společné. Claudia: Až na to, že já jsem obyčejná lidská bytost a ty sociopatický vrah. Jinak jsme jak dvojčata.
(Paracelsus se pokouší zabít Claudii, ale Skladiště ji vždy ochrání.) Claudia: Marníš čas, Voldemorte. Jako ty jsem součástí tohohle Skladište a Skladiště ti nedovolí mě zabít. Paracelsus: Ano, to opravdu jsi, že? Claudia: Tomu říkám zábavná hra. Co kdybychom se podívali na to, jestli mi Skladiště dovolí zabít tebe?